„Povinností zaměstnavatele je zajistit takové podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce. Sem například spadá poskytnutí nápojů na pracovišti,“ říká Romana Rašková z personálně-poradenské společnosti McROY Czech.

Ochranné nápoje

Zákon hovoří o takzvaných „ochranných nápojích“, které by měly být dostupné na pracovištích, kde horku nelze uniknout a teploměr se šplhá přes 34 stupňů Celsia. Týká se to například řidičů z povolání, zedníků, pokrývačů a dalších zaměstnanců, kteří pracují převážně venku.

Jako minimální množství “ochranného nápoje” se uvádí 1,5 litru na osobu za směnu, při extrémních venkovních podmínkách je to až 2,5 litru. To se týká také kanceláří s teplotou nad 34 stupňů. Seznam „ochranných nápojů“ vypracovává zaměstnavatel ve spolupráci se závodním lékařem. Ochranný nápoj musí být na pracovišti snadno a rychle dostupný.

Na klimatizaci není nárok

„Zajištění klimatizace ovšem nelze po zaměstnavateli vyžadovat. Nicméně pokud teplota na pracovišti dosahuje více než 36 stupňů Celsia, je nutné individuálně posuzovat tepelnou zátěž zaměstnanců na pracovišti,“ dodává Rašková.
Stanovuje to nařízení vlády č. 361/2007 Sb. ve vazbě na přílohu č. 1 k nařízení vlády. Zde se řeší postup při určování přípustných hodnot a hodnocení mikroklimatických podmínek, uplatnění a stanovení režimu střídání práce a bezpečnostní přestávek.

Nastavení klimatizace určuje druh práce

Tam kde klimatizace je, upravuje její teplotu nařízení vlády. Při práci s minimem pohybu má být teplota nastavena na 24,5 °C. Při lehké manuální práci nebo při řízení osobního vozidla má být teplota klimatizace nastavena na 23 °C.
Pokud se tak nestane, nezbývá zaměstnancům, než se obrátit na hygienickou stanici nebo oblastní inspektorát práce. Někteří zaměstnavatelé situaci řeší tak, že zkracují svým zaměstnancům pracovní dobu nebo častěji zařazují přestávky.