Hlavní obsah

Poradna: Jak moc musíme pracovat přesčas?

Všichni dobře víme, kolik času musíme strávit v práci. Pokud nepracujeme na částečný úvazek, standardně to je 40 hodin týdně (v některých případech, např. při vícesměnném režimu, i méně). Může nám však zaměstnavatel nařídit, že máme pracovat přesčas? A musí nám pak za to zaplatit?

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Ilustrační foto

Článek
Zaměstnavatel tvrdí, že má možnost nařídit nám neplacené přesčasové práce v rozsahu až 150 hodin ročně. Chci se zeptat, jestli je to skutečně pravda. Přijde mi to totiž jako nucená práce a ještě k tomu zadarmo.

Práce přesčas

Aby šlo o práci přesčas, musí být splněny tři podmínky: Musí jít o práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu, která je standardně 40 hodin týdně (38,75 hodiny při dvousměnném režimu nebo 37,5 hodiny při třísměnném a nepřetržitém režimu nebo při pracích v dolech), konanou s vědomím zaměstnavatele a mimo rozvrh směn. Taková práce je prací přesčas a platí pro ni zvláštní pravidla.

Nařízení práce přesčas

Zaměstnavatel může nařídit zaměstnancům, aby konali práci přesčas. Nařízení práce přesčas však není neomezené a platí pro něj poměrně přísná pravidla. Práci přesčas je možné nařídit pouze z vážných provozních důvodů a nejvýše v rozsahu 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. V uvedeném rozsahu zaměstnavatel může práci přesčas nařídit i bez souhlasu zaměstnance a zaměstnanec je povinen do práce přijít nebo v ní zůstat déle. Zaměstnavatel musí při nařizování práce přesčas respektovat minimální doby odpočinku stanovené zákoníkem práce.

Kdyby zaměstnavatel požadoval více hodin práce přesčas, musí se na ni se zaměstnancem domluvit. Ani po dohodě ale nelze pracovat přesčas více než 416 hodin za rok.

Odměna za práci přesčas

Práce přesčas je posuzována obdobně jako jakákoliv jiná práce a je placená. Zaměstnanci za ni náleží mzda (případně plat) a navíc ještě příplatek za práci přesčas ve výši alespoň 25 % průměrného výdělku. Namísto příplatku lze čerpat náhradní volno, pokud se na tom zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou.

Zákoník práce ale připouští, aby se zaměstnanec se zaměstnavatelem dopředu domluvili, že sjednaná mzda (tedy mzda uvedená ve smlouvě, ne ve vnitřním předpise nebo mzdovém výměru) již zahrnuje i mzdu a příplatky za práci přesčas. Do mzdy lze takto zahrnout až 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok a u vedoucích zaměstnanců dokonce veškerou práci přesčas, tedy až 416 hodin za rok. Při výkonu práce přesčas v tomto rozsahu tedy zaměstnanec nedostane mzdu ani příplatek, protože obojí má zahrnuto už v základní mzdě podle pracovní smlouvy, dohody o mzdě nebo kolektivní smlouvě.

Shrnutí

Pokud jsou splněny podmínky pro práci přesčas, zaměstnavatel vám ji skutečně může v rozsahu 150 hodin ročně nařídit a vy jste povinen ji vykonat. Bránit byste se jí mohl jen, pokud by zaměstnavatel nedodržoval povinné odpočinky mezi směnami a v týdnu. Za práci přesčas vám ale náleží mzda a příplatek nebo náhradní volno, ledaže máte v pracovní nebo jiné smlouvě domluveno, že přesčasy jsou v určitém rozsahu zahrnuty už ve vaší základní mzdě.

Odpovídal Michal Peškar z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám