V počtu žen ve vedení velkých firem jsme na chvostu EU

Ukázala to analýza Národohospodářského ústavu Akademie věd pro organizace Byznys pro společnost a Otevřená společnost. Autoři se zaměřili na 33 státních podniků a 13 společností na burze. Podle návrhu evropské směrnice by ve velkých firmách měly ženy tvořit alespoň 40 procent osazenstva rad.

"Zatímco v privátním sektoru jde v posledních deseti letech trend jednoznačně nahoru, u státních podniků a firem s většinovou státní účastí stejně jako u firem kotovaných na burze se situace nejen nezlepšuje, ale naopak zhoršuje," uvedla předsedkyně platformy Byznys pro společnost Pavlína Kalousová. Podle ní soukromé společnosti "začínají chápat, že se jim ženy ve vedení ekonomicky vyplatí".

Analýza je součástí projektu Diverzita 2013 Bereme ženy na palubu. Podle jeho pořadatelů je Česko v EU na předposledním místě v zastoupení žen v radách firem kotovaných na burze. Zatímco v evropské osmadvacítce v nich ženy obsadily v průměru pětinu křesel, u českých společností jen sedm procent.

Návrh na zavedení kvót v roce 2013 v Evropské komisi prosadila tehdejší eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová. Podle záměru měli muži či ženy v dozorčích a správních radách velkých firem, jejichž akcie se obchodují na burze, obsadit nejméně 40 procent křesel. Stanovenou hranici měly státní podniky dosáhnout v roce 2018, soukromé o dva roky později. Předpis podporuje i nynější eurokomisařka Věra Jourová.

Někdejší pravicová vláda i bývalý parlament plán odmítly. ČR tak patřila k několika státům, které chtěly předlohu na půdě unie zablokovat. Sobotkova vláda loni na konci roku odmítavý postoj nezměnila. Ve svém programovém prohlášení se přitom zavázala, že bude "důsledně uplatňovat princip rovnosti žen a mužů" a bude "usilovat o podporu vyššího zastoupení žen v rozhodovacích pozicích". Podle schválené vládní strategie by ve vedení státu a firem v Česku mělo být aspoň 40 procent žen. Pomoci k tomu mají takzvaná pozitivní opatření, tedy třeba kvóty.