Čtyři z pěti projektantů a architektů, kteří absolvovali náročnou výuku na některé z českých či zahraničních technických škol, totiž nedosáhnou po nástupu do zaměstnání ani průměrné hrubé měsíční mzdy. Ta se přitom v prvních třech čtvrtletích loňského roku pohybovala na úrovni 25 179 korun.

Nízké ceny projektových prací

„Podle nejnovější Kvartální analýzy českého stavebnictví Q1/2015 zpracované analytickou společností CEEC Research ve spolupráci se SGCP, divize Weber, najde 40 procent vysokoškoláků po nástupu na výplatní pásce dokonce částku nižší než 20 tisíc korun hrubého, včetně bonusů a benefitů. Výplata dalších 45 procent zaměstnanců se pohybuje mezi 20 až 25 tisíci korunami,“ popisuje výsledky výzkumu Jiří Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research.

Jen o málo lepší je situace v oblasti projektování inženýrských staveb. V tomto oboru dostane pětina nastupujících 25–30 tisíc korun. „Samozřejmě že s ohledem na růst tržeb dochází k tlaku na růst mezd, nicméně s ohledem na cenovou úroveň projektových prací na trhu a s přihlédnutím k nejistému dalšímu vývoji trhu nejsme schopni mzdy výrazně navyšovat,“ upozorňuje Petr Matyáš ze společnosti DI5 architekti inženýři, s. r. o.

Výkonem povolání poškozují své rodiny

Podle něj to odráží dlouhodobě tristní situaci oboru, který je systematicky podfinancovaný. Jeho ekonomickým motorem je švarcsystém, laciná práce stážistů a protekcionismus při získávání zakázek. Přitom jde o obor, který ve skutečnosti nese rozhodující díl odpovědnosti za udržitelný rozvoj.
„Entusiasmus kreativních architektů, kteří výkonem svého povolání ekonomicky poškozují své rodiny, není možné zneužívat donekonečna, říká architekt Michal Šourek, jednatel MS architekti, s. r. o.

Zmařená investice do vzdělání

„Smutné je, že nejen nadaní mladí, ale i zkušení technici odcházejí z finančních důvodů mimo obor. Společenská prestiž projektanta není velká, finančně málo zajímavá, perspektiva zlepšení nijak zářná. Tudíž zde jde o absolutně zmařenou investici do technické inteligence, kterou stát nepodporuje, ačkoliv jde o významnou součást ekonomiky, kultury národa a základu konkurenceschopnosti,“ shrnuje Pavel Havlíček, generální ředitel SUDOP GROUP, a. s.