Loni do konce října vydalo Česko na podporách celkem 7,96 miliardy korun. O rok dřív to bylo 8,22 miliardy. Důvodem poklesu je zlepšení situace na trhu práce a úbytek nezaměstnaných o tisíce. Vyplývá to ze zpráv o vyplácených dávkách v jednotlivých měsících, které zveřejňuje ministerstvo práce.

Situace se zlepšila

Podle zpráv ministerstva se situace na trhu práce zlepšila. V prosinci 2014 pobíralo podporu 115.700 lidí, to je zhruba o 4.300 méně než o rok dřív. Zatímco počet klesl, podíl se zvedl. V prosinci 2013 mělo podporu 20,1 procenta nezaměstnaných, loni 21,4 procenta.

Nárok na podporu v nezaměstnanosti mají lidé, kteří si v posledních dvou letech aspoň 12 měsíců platili sociální pojištění. Dostat ji mohou i ti, kteří přišli o práci po rodičovské. V prvních dvou měsících činí dávka 65 procent základu z výdělku, v dalších dvou měsících 50 procent a po zbytek 45 procent. Lidem do padesátky vyplácejí úřady peníze pět měsíců, od 50 do 55 let osm měsíců a starším pak 11 měsíců.

Při odstupném se podpora odkládá

Ti, co sami dali výpověď či odešli po dohodě, dostávají po celou dobu jen 45 procent základu výdělku. Podporu nedostane ten, kdo v posledních šesti měsících bez vážných důvodů odešel ze zaměstnání, které mu úřad práce zprostředkoval. Když mají propuštění odstupné, podpora se jim odkládá na dobu po jeho vyčerpání. S tříměsíčním odstupným je tak možné začít pobírat podporu o čtvrt roku později.

Motivace snížením dávek nefunguje

Postupné snižování podpory vyplácené v nezaměstnanosti mělo motivovat lidi k tomu, aby se snažili rychleji si najít novou práci. Mnohým se to ale nedařilo a situaci navíc zhoršila krize. Někteří nezaměstnaní proto po vypršení podpory dostávají sociální dávky.