Průmysl, který je závislý na personálu s technickým vzděláním, je přitom podle údajů Eurostatu odvětvím, které se nejvýznamněji (31,8 %) podílí na českém HDP. Česká republika je i ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi silně industriálně orientovaná, což by měl vzdělávací systém reflektovat.

Při náboru se ukazuje jako nejproblematičtější nalézt kvalitní kandidáty zejména na technické pozice Martina Poussin, Saint-Gobain

V ČR přitom rychle přibývá lidí s vysokoškolským vzděláním. Zatímco před 11 lety jich bylo 760 tisíc, loňské sčítání už eviduje více než milión lidí, tj. nárůst o 47 %. Oblíbené jsou však především humanitní, společenské a ekonomické vědy. Těm se na vysokých školách podle údajů ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy věnuje 40 % studentů, zatímco technickým pouze 22 %. Zároveň roste počet lidí bez vzdělání. Před 11 lety jich bylo 38 tisíc, loni už 47 tisíc.

Technici jsou na vymření

„Pokud nedojde k rychlé a zásadní změně, postupně zaniknou tradiční české obory, jako strojírenský, elektrotechnický, chemický, technický či sklářský,“ varuje Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů.

Jeho slova potvrzují i zkušenosti českých firem. „Při větším náboru se ukazuje jako nejproblematičtější nalézt kvalitní kandidáty zejména na technické pozice vhodné pro středoškoláky či absolventy strojních, stavebních, technických nebo chemických oborů vysokých škol. Naši personalisté poukazují nejen na menší množství uchazečů, ale i na jejich nižší kvalitu,“ varuje Martina Poussin ze společnosti Saint-Gobain, která se zabývá výrobou a distribucí materiálů pro stavebnictví.

Němci hrozí odchodem

Rovněž předseda Evropské nadace pro vzdělávání Wolfgang Schuster nedávno na přednášce Perspektivy duálního vzdělávání v ČR v Praze varoval, že německý průmysl je připraven na odchod z České republiky. „Ne proto, že by zde rostly náklady na pracovní sílu, ale proto, že za 25 let společnost neudělala nic pro technické vzdělání a po odchodu generace dnešních šedesátníků nebude dostatek kvalifikovaných odborníků v průmyslu,“ prohlásil Schuster.

Kde nás bota tlačí

Podle Daňka je třeba příčiny současného stavu hledat už na počátku vzdělávacího procesu. Základní školství je v České republice přefeminizováno, podíl žen učitelek dosahuje až 85 %. S tím souhlasí i Anna Putnová, místopředsedkyně Výboru pro vědu a vzdělání Poslanecké sněmovny:

„Škola je taková, jací jsou její učitelé. Je třeba klást větší důraz na kvalitu studentů pedagogických fakult a také na podporu mužů v základním školství. Pro konkurenceschopnost příštích generací musíme výrazně posílit i výuku jazyků,“ zdůrazňuje poslankyně.

Hodně memorování, málo logiky

Daněk poukazuje na snižující se kvantitu i kvalitu hodin matematiky. Školáci se počítání věnují méně a důraz je kladen spíše na memorování než na logické myšlení, syntézu a analýzu dat. To se projevuje na jejich výsledcích u maturit, kde ve školním roce 2013/2014 propadlo cca 14 tisíc studentů, z toho každý čtvrtý z matematiky.

Na technické obory středních škol se většinou hlásí ti, kdo se nedostali na gymnázia nebo mají horší prospěch. Školy si konkurují v získávání studentů, snižují nároky a často nedělají ani přijímací zkoušky. Data Světového ekonomického fóra ukazují na nebezpečný trend propadající se kvality českého školství. Pořadí kvality vzdělávacího systému ČR kleslo ze 49. (rok 2011) místa na 67. (rok 2013). Ve znalosti matematiky a přírodních věd se studenti propadli za poslední dva roky z 66. na 83. místo.

Začít od základů

Putnová vidí řešení ve stanovení kritérií pro výběr prioritních oborů, které budou podporovány v celé linii vzdělávání. „Systematickou podporou technických oborů ukážeme dětem, že technika je atraktivní. Musíme vést děti i jejich rodiče k tomu, aby při výběru oboru brali v potaz hlavně možnost budoucího uplatnění,“ dodala.