Jeden zaměstnanec ministerstva dopravy má například k dispozici 23 čtverečních metrů pracovní plochy, což je skoro trojnásobek proti ministerstvu obrany nebo ministerstvu životního prostředí, které mají kolem osmi metrů čtverečních pracovní plochy na zaměstnance. Největší pracovní prostor v přepočtu na jednoho úředníka má ze státních úřadů Poslanecká sněmovna, a to 34,5 čtverečního metru.

Mohou za to historické objekty

Podle prezidenta asociace Ondřeje Štrupa státní budovy nemají sjednocené výměry na pracovníka, což může být způsobeno nevhodnými historickými objekty, v nichž většinou sídlí a které jsou pro účely administrativního provozu často nevyhovující. "Běžné prostory s kancelářemi by odpovídaly výměrám kolem 10 až 12 čtverečních metrů, a to při optimálním využívání," uvádí průzkum.

Ministerstva utrácejí neefektivně

Z průzkumu dále vyplývá, že ministerstva utrácejí za správu rezortu a budov stamiliony korun neefektivně. Nemají jednotnou metodiku na efektivní využití peněz na jednotlivé služby. Celkové provozní náklady oslovených úřadů jsou podle Štrupa 0,92 miliardy korun a správa budov stojí 2,33 miliardy korun.

Moderní správa budov šetří miliony

"Podle získaných dat pouze Poslanecká sněmovna a ministerstvo zahraničních věcí aplikují moderní formy správy budov, které jim dokážou uspořit řádově miliony korun ročně. Sněmovna navíc k údržbě a podpůrným službám využívá externí firmu a kvalitu činností sleduje prostřednictvím výkonnostních ukazatelů kvality. Pro sledování nakládání s energiemi využívá tyto ukazatele už pouze ministerstvo zdravotnictví," uvedl Štrup.