Vyplývá to z nového průzkumu mezinárodní Asociace certifikovaných účetních (ACCA) mezi zaměstnavateli a mladými talenty ve finanční profesi.

Firmy jsou smířeny s realitou a počítají s tím, že současný vzdělávací systém absolventy pro praxi dostatečně nevybaví Kateřina Benešová, ředitelka ACCA

Téměř čtyřicet (39) procent zaměstnavatelů zaznamenalo rostoucí nároky zaměstnanců z řad generace Y (rok narození 1980–1991), přičemž 59 procent z těchto společností se požadavkům a představám mladých přizpůsobuje, zbylých 41 procent je neakceptuje.

Jednadvacet procent dotázaných zaměstnavatelů navíc uvedlo, že jsou ochotni talentovaným zaměstnancům nabídnout nadstandardní finanční podmínky, aby si je ve firmě udrželi.

Sladit práci s osobním životem

Z průzkumu vyplynulo, že představitelé generace Y hledají u zaměstnavatelů nejčastěji odpovídající finanční ohodnocení a možnost profesního rozvoje. Tzv. work-life balance, neboli sladění pracovního a osobního života, hraje pro generaci Y rovněž důležitou roli, naopak nefinanční benefity jsou považovány za méně důležité.

Firmy se smířily s realitou

Zaměstnavatelé si pak u generace Y nejvíce cení flexibility, ochoty učit se novým věcem a jazykové vybavenosti. Oproti tomu příliš neočekávají, že by mladí oplývali vysokou odborností nebo zvládali prezentační a komunikační dovednosti.

„Nižší očekávání, pokud jde o odborné znalosti a připravenost absolventů na praxi, si lze vysvětlit tak, že firmy jsou smířeny s realitou a počítají s tím, že současný vzdělávací systém bohužel absolventy pro praxi dostatečně nevybaví,“ říká Kateřina Benešová, ředitelka ACCA pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko.

Vysoká fluktuace

Z průzkumu dále vyplynulo, že na 79 procent dotázaných zaměstnanců z generace Y plánuje do tří let změnit svoji současnou pracovní pozici, přitom změnu stávajícího zaměstnavatele plánuje v tomto období pouze 52 procent respondentů. To znamená, že mladí zaměstnanci počítají s posunem na kariérním žebříčku v rámci firmy. Více než pět let pak plánuje ve firmách setrvat 29 procent dotázaných. Zdálo by se tedy, že firmy mají o loajální zaměstnance postaráno, v celkovém pohledu se však stále jedná o vysoké procento odchodů zaměstnanců.

Osobní rozvoj a peníze

Mezi nejdůležitější faktory, které generaci Y motivují zůstat u jednoho zaměstnavatele, patří profesní rozvoj a možnost dalšího vzdělávání, odpovídající finanční ohodnocení a jako třetí v pořadí zajímavé pracovní výzvy a uspokojivá pracovní náplň.

Tyto požadavky se shodují s nabídkou na straně zaměstnavatelů, kteří dále nabízejí možnost práce v mezinárodním týmu nebo dobré vztahy s kolegy v týmu.

Co se dalšího vzdělávání týče, má generace Y největší zájem o prohlubování odborných znalostí z oboru, posílení prezentačních a komunikačních dovedností (soft skills) a o profesní rozvoj v oblasti vedení (leadership).

Omezené přesčasy

Devětadevadesát procent zaměstnanců z generace Y ve finančním sektoru je, vzhledem ke specifické povaze profese, smířeno s prací přesčas – nejčastěji zůstávají déle v kanceláři nebo pracují večer z domova. Čtvrtina (23 procent) zaměstnanců má přitom snahu se práci přesčas vyhýbat.

Za přiměřený počet přesčasů považuje 60 procent zaměstnavatelů 6–12 hodin za měsíc, podle průzkumu však u více jak poloviny zaměstnanců přesahuje měsíční počet přesčasů 12 hodin a téměř každý druhý z nich odpracuje přesčas více než 20 hodin za měsíc. Třetina (34 procent) dotázaných si přitom myslí, že přiměřené je pracovat přesčas maximálně 6–12 hodin měsíčně.

Home Office je populární

Práci z domova (Home Office) nabízí 74 procent dotázaných zaměstnavatelů, zbylých 26 procent firem tuto možnost neposkytuje. Zaměstnanci generace Y pracují z domova nejčastěji jeden až dva dny měsíčně, rádi by však v home office pracovali více. Tři čtvrtiny (76 procent) respondentů uvedly, že by chtěly z domova pracovat minimálně tři dny v měsíci.