Článek
Zatímco se více než třetina Čechů domnívá, že se do velkých dluhů může dostat kdokoliv (35 %), další třetina Čechů si myslí, že se velké dluhy týkají především lidí, kteří neumí racionálně hospodařit se svými finančními prostředky (31 %). Mezi další rizikové skupiny patří lidé, kteří si nejsou schopni nic odepřít (14 %) či lidé se slabým charakterem (6 %). Významnou roli při zadlužení sehrávají také externí faktory (14 %) jako je ztráta zaměstnání, nemoc či úraz.
Ženy se ztráty zaměstnání bojí víc
Přestože muži i ženy vnímají míru rizika zadlužení podobně (více než třetina mužů i žen se obává vzniku dluhů), existuje mezi nimi rozdíl v názoru na faktory vedoucí k dluhům. Zatímco 17 % žen oproti 12 % mužů vnímá jako hrozbu zadlužení vnější okolnosti v podobě ztráty zaměstnání či zdravotních problémů, větší procento mužů (8 %) oproti ženám (4 %) naopak spatřuje příčinu finančních potíží ve slabé vůli.
Největší obavy mají lidé ve středním věku
Dluhů se nejvíce obávají lidé ve středním věku, tj. od 45 do 59 let (42 %). Naopak senioři, tedy lidé starší 60 let, jsou přesvědčeni, že se jich vysoké dluhy mohou týkat především v případě, pokud nebudou umět své finance rozumně používat (37 %).
Roli hraje i vzdělání
Míru obav ze zadlužení ovlivňuje i vzdělání. Lidé se základním vzděláním (16 %) jsou více přesvědčeni o vlivu externích faktorů (ztráta zaměstnání apod.) na zadluženost, než lidé se středoškolským (12 %) a vysokoškolským (11 %) vzděláním. Lidé se základním vzděláním jsou totiž vnějším faktorům vedoucím k zadlužení vystaveni mnohem častěji, než populace s vyšším vzděláním.
„Nižší vzdělání provází i nižší finanční gramotnost. Dokládají to výsledky průzkumu agentury STEM/MARK z minulého roku, ve kterém více než čtvrtina Čechů vyjádřila názor, že o finanční vzdělání by se měla postarat především základní škola, aby i jedinci, kteří skončí vzdělání základním stupněm, měli možnost získat potřebný přehled,“ říká Veronika Kuřinová ze společnosti KRUK.
Osamělí jedinci jsou zranitelnější
O silném vlivu externích faktorů na zadlužení jsou přesvědčeni také Češi žijící osaměle, neboť hospodaří pouze z jediného příjmu. Pokud pak dojde k jakýmkoliv externím výkyvům, např. z důvodu ztráty zaměstnání či dlouhodobé nemoci, musí všem dopadům těchto vlivů čelit sami.
Naopak nejmenší obavu ze vzniku dluhů v důsledku ztráty zaměstnání či nemoci mají sezdaní lidé (11 %) či lidé žijící ve společné domácnosti s partnerem (10 %).
Přes nesporné obavy Čechů ze zadlužení se dvě třetiny obyvatel vzhledem k růstu ekonomiky hrozby nadměrných dluhů neobávají.