Článek
"Časopis můžeme osahat, informace jsou oddělené stránkami, tudíž si je mozek umí lépe uspořádat a tím i zapamatovat. Je to tím, že mozek a tělo fungují společně a dohromady, nikoliv odděleně. V důsledku toho, když vezmeme do rukou noviny, náš mozek má ke čtení odhodlanější' přístup, " uvedl Martin Jan Stránský, ředitel Polikliniky na Národní a primář Yale School of Medicine.
Děti se čtením z papíru tolik neunaví
Na pozitivní účinky čtení z papíru, zejména u nejmladší populace, upozornila také odbornice na psychiatrii z Thomayerovy nemocnice Martina Celecká. "Přes nejrůznější možnosti je čtení z papíru tím nejvhodnějším způsobem pro začínajícího čtenáře. Dítě se čtením z papíru neunaví tak rychle, snadněji dodržuje správnou vzdálenost očí od textu a navíc si knihu opakovaně prohlíží a domýšlí příběh, čímž rozvíjí svou fantazii,“ vysvětlila Celecká.
Kombinovat obě aktivity
Navzdory nenahraditelnosti tradičního čtení je ale podle odborníků nutné i osvojení informačně-komunikačních technologií, proto je důležitá kombinace obou aktivit. Podle Celecké bezproblémoví uživatelé ve věkové skupině sedmi až 18 let tráví u těchto médií nejvýše jednu až tři hodiny denně, mladší školní děti maximálně hodinu.
Elektronická média vytlačují ta tištěná
Z červencových výsledků průzkumu Českého národního panelu vyplývá, že téměř 30 procent dětí ve věku tří až šesti let používá mobilní telefon a 75 procent osobní počítač. Tištěná média jsou často nahrazena tabletem či chytrým telefonem.