V průzkumu evropského statistického úřadu Eurostat skončili Češi dokonce až na pátém místě od konce žebříčku. V dospělém věku si kurz či doplňkové vzdělání zvolí jen necelá třetina obyvatel. Přitom průměr EU je 42 %. V zemích, jako je Rakousko, Slovinsko či Lucembursko, se ve věku od pětadvaceti do čtyřiašedesáti let vzdělává dokonce 80 % lidí.

Počet kurzů výrazně klesl

Pokles zájmu o vzdělání pociťuje i Olga Medlíková, dlouholetá lektorka a konzultantka se zaměřením na manažerské a prezentační dovednosti. „Zatímco před lety byl v oblasti osobního rozvoje boom, dnes pociťuji spíše stagnaci. Počty kurzů, které si firmy či organizace objednávají, se snížil v porovnání s rokem 2009 o zhruba 40 procent. Trend kopíruje ekonomiku, lidé jsou opatrní, raději peníze spoří,“ říká Medlíková.

Udržovat se ve formě

Přitom stále platí, že investice do vzdělání je investicí do budoucnosti, zejména v pozdějším věku. Bonusem k trvalému učení není jen možnost získání lepšího pracovního místa či minimálně udržení toho stávajícího, ale zároveň i trénink mozku.

„Právě mentální kondice se ukazuje jako naprosto zásadní pro dnešní třicátníky a čtyřicátníky, které čeká odchod do důchodu v pozdějším věku. Kdo si bude chtít podržet dobré pracovní místo, musí se udržovat v čilém mentálním stavu v průběhu celého života,“ je přesvědčena lektorka Medlíková.

Zájem je o krátké semináře

Dnes, podle jejích zkušeností, převažuje produktové vzdělání nad osobním rozvojem, lidé preferují krátké tříhodinové semináře zaměřené spíše na tréninky jednotlivých dovedností. Od dlouhodobých výcviků se výrazně ustupuje.

„Největší ochotu investovat do vzdělání mají lidé s vysokoškolským vzděláním, kteří častěji vnímají vzdělávání a osobní rozvoj jako nutnou součást profesního života,“ zmiňuje lektorka poslední trendy.

Zásadní trend současnosti

O tom, že celoživotní vzdělávání patří mezi zásadní trendy současnosti, je přesvědčen i ředitel institutu CEMI Štěpán Mika. „Kvalitní vzdělávací program pomáhá rozšířit vědomosti a pohání člověka vpřed. Kontinuální profesní rozvoj se do budoucna stane nezbytností, což ostatně pociťujeme už dnes díky rekordní nezaměstnanosti a chmurnému výhledu odchodu mladých lidí do důchodu v pozdějším věku. Zvyšování kvalifikace již nebude vítanou možností rozvoje jen pro profesionály, nýbrž obecnou nutností,“ míní Štěpán Mika.