Pracuji ve výrobním závodu jako dělník na montážní lince, kde montuji a kompletuji výrobky. Moje měsíční mzda se skládá ze základní mzdy a prémie, která se mění v závislosti na počtu zhotovených výrobků. Za květen jsem nedostal prémie a moje hrubá mzda se tak v součtu dostala pod úroveň minimální mzdy. Co mám dělat? Mohu z tohoto důvodu okamžitě zrušit pracovní poměr?

Mzda a její složky

Mzda může být sjednána v pracovní či kolektivní smlouvě, nebo může být jednostranně stanovena vnitřním předpisem zaměstnavatele či určena mzdovým výměrem. Přitom ale platí, že za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda.

Výsledná mzda vyplacená zaměstnanci však může být tvořena nejen pevnou, ale i pohyblivou složkou. Pevná složka mzdy (neboli základní mzda) je vždy nároková. Pohyblivou složku tvoří různé příplatky, odměny, prémie či osobní ohodnocení, jejichž nárokovost se odvíjí od toho, zda jsou vázány na splnění předepsaných/dohodnutých podmínek. Výše pevné a pohyblivé složky mzdy však musí být v součtu vždy vyšší než minimální mzda.

Minimální mzda

Minimální mzda je nejnižší možná mzda, kterou musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci za vykonanou práci. V roce 2014 činí sazba minimální mzdy 8.500,- Kč hrubého za měsíc, příp. 50,60 Kč hrubého za hodinu. Do této částky se nezapočítává mzda za práci přesčas, příplatky za práci ve svátek, o víkendu nebo v noci ani za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Pokud zaměstnavatel zaměstnanci za odpracovanou dobu poskytne mzdu, která nedosáhne výše minimální mzdy (například z důvodu, že mu nepřizná za dané období nárok na prémie), je zaměstnavatel povinen zaměstnanci tento rozdíl doplatit.

Když zaměstnavatel nedoplatí?

Když zaměstnavatel zaměstnanci neposkytne doplatek k dorovnání minimální mzdy, poruší svou zákonnou povinnost, za což mu může hrozit sankce od inspekce práce. Navíc by se mohl zaměstnanec domáhat nároku na doplatek soudní cestou.

Vzhledem k tomu, že doplatek je považován za součást mzdy, hrozí zaměstnavateli, že s ním zaměstnanec okamžitě rozváže pracovní poměr z důvodu nevyplacení části mzdy, pokud mu tento doplatek do 15 dnů po uplynutí období splatnosti příslušné mzdy neposkytne. V takovémto případě by navíc zaměstnavatel musel zaměstnanci vyplatit náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu odpovídající jeho výpovědní době (takže v obvyklém případě dvě průměrné mzdy).

Shrnutí

V případě, že vám zaměstnavatel v daném měsíci vyplatil méně než minimální mzdu, můžete se po něm domáhat doplatku do výše minimální mzdy. Pokud vám zaměstnavatel odmítne vyhovět, můžete tento nárok uplatnit i soudní cestou, případně také kontaktovat inspekci práce.

Nevyplacení doplatku do 15 dnů po uplynutí období splatnosti mzdy za daný měsíc (mzda je přitom splatná po celý měsíc následující po vykonání práce) vám zároveň dává možnost okamžitě zrušit pracovní poměr s nárokem na náhradu mzdy za dobu odpovídající vaší výpovědní době.

Odpovídala Lucie Hořejší z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris

Máte nějaký dotaz z oblasti vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem? Stručně jej popište a zašlete na e-mail kariera@novinky.cz. Pokusíme se všechny dotazy přečíst a ty nejzajímavější najdete v rubrice Kariéra i s odpověďmi renomovaných odborníků. Nepište ale přímo na adresu advokátní kanceláře, kterou vidíte v tomto textu! Agendu spojenou s dotazy do Poradny vyřizuje pouze redakce Novinek.cz.