Vladimír Matička si řekl, že by nebylo od věci, kdyby se zlaté časy tkalců z Varnsdorfu, Jiříkova či Rumburku vynořily z polozapomnění. A protože učí němčinu na VOŠ a SOŠ ve Varnsdorfu, vrhl se spolu s žáky do projektu Vom Leinem zum Stoff (Od lnu k plátnu).

Němce nápad zaujal

„Oslovili jsme partnery, a to včetně tamní střední školy, v Seifhennersdorfu, německém dvojčeti našeho Jiříkova, Plácli jsme si a pustili se do toho,“ líčí varnsdorfský němčinář první krůčky.

Těžkopádná, suchopárná „nalejvárna“ by českým i německým dívkám a chlapcům šla jedním uchem tam a druhým ven. Na pozemku varnsdorfské školy proto zaseli a sklidili len, který si to pak namířil ke zpracování do německého Leutersdorfu. „ Přesně v souladu s názvem legendárního kresleného filmu Zdeňka Milera Jak krtek ke kalhotkám přišel, jsme se pokusili ušít tuto součást oděvu,“ podotýká Matička.

Neviděl v tom nic výjimečného

„Nezdá se mi, že by náš projekt nesl punc výjimečnosti. Obdobné aktivity u nás zdomácněly už dva tři roky,“ upozorňuje kantor, který ve svém bydlišti, Jiříkově, vdechl život muzejnímu provizoriu neboli jiříkovské světničce s exponáty z časů minulých - klikovým gramofonem nebo oddacími, rodnými a živnostenskými listy.

Porota to viděla jinak

Porota druhého ročníku soutěže o nejlepšího učitele němčiny z kampaně Šprechtíme ale byla zjevně jiného názoru a projekt Od lnu k plátnu ocenila třetím místem v kategorii středních škol a gymnázií. Mimochodem, když minulý týden Matička přebíral ocenění na velvyslanectví Spolkové republiky v Lobkovickém paláci, byl mezi přítomnými němčinářkami jediným mužem.

Maminka poradila dobře

Matička nezastírá, že měl vždycky blízko k německé kultuře, historii i jazyku, v jehož zásobárně přísloví nechybí ani takové, že jeden učitel vydá za dvě knihy. Přesto před patnácti lety potřeboval k učení popostrčit. „Maminka mě donutila. A dnes jsem rád,“ uzavírá Vladimír Matička s úsměvem.