V době krize, úspor a škrtů státních rozpočtů se nicméně zrodil trend využívat méně externí agentury a s výjimkou certifikovaných oborů se více soustředit na interní vzdělávací kapacity.

Celkové investice do vzdělávání zaměstnanců se v České republice ročně pohybují v řádech jednotek miliard korun Pavel Hulák, Klub zaměstnavatelů

„Firmy v současnosti investují i desítky miliónů korun do vlastních vzdělávacích center, interních lektorů a koučů. Svou roli zde sehrává i příznivé daňové nastavení, což je pro zaměstnavatele motivující,“ uvedl Pavel Hulák, ředitel Klubu zaměstnavatelů, který se podílí na rozvoji vzdělávání.

Podle něj lze tento trend pozorovat u různých typů tuzemských, ale i zahraničních firem působících na českém trhu. „Celkové investice do vzdělávání zaměstnanců se v České republice ročně pohybují v řádech jednotek miliard korun,“ dodal Hulák.

Zaměstnavatelé mají rezervy

Ačkoliv stát motivuje zaměstnavatele ke vzdělávání jejich pracovníků daňovým zvýhodněním, možnosti uplatnit studium v základu daně z příjmu jako výdaj na odborný rozvoj zaměstnanců řada firem nevyužívá. „V současné době zaměstnavatelé přispívají či hradí studium pouze 11 % našich studentů. Toto číslo se však postupně zvedá, neboť zaměstnavatelé si stále více uvědomují nutnost své zaměstnance vzdělávat,“ uvedl Ivo Ducheček, ředitel společnosti Business Institut, která je největší MBA školou v České republice.

Prim hrají velké firmy

Prim ve vzdělávání zaměstnanců hrají v současnosti firmy s větším počtem zaměstnanců, které jsou stabilní, tvoří dlouhodobé plány rozvoje pracovníků a jsou také schopny si na vzdělávání vytvořit ve svém rozpočtu patřičnou rezervu. Naopak malé podniky ve většině případů svým pracovníkům další vzdělávání neumožňují. To souvisí s absencí dlouhodobé strategie, kdy firmy reagují na momentální situaci na trhu.

„Zatímco menší podniky chtějí nabírat již kvalifikované a připravené zaměstnance, které mohou bez dalšího vzdělávání využít v praxi, velké firmy kladou větší důraz na kontinuální rozvoj pracovníků,“ zdůraznila Jana Brabcová, viceprezidentka Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR.

Preferují se „tvrdé“ dovednosti

Firmy jsou podle ní ochotny platit především za školení takzvaných tvrdých dovedností zaměřených na zvyšování odbornosti, bez níž zaměstnanci nemohou práci vykonávat. „Naopak školení měkkých dovedností je považováno za zbytnou nadstavbu, přestože právě tyto interpersonální dovednosti často rozhodují o úspěchu firmy na trhu," doplnila Brabcová.

Zaměstnance si zavazují

Zaměstnavatelé jsou si přitom vědomi, že prostřednictvím kurzů a školení zvyšují odbornost pracovníka a zároveň jeho možnosti uplatnění na trhu práce. Proto se snaží zaměstnance, kterým hradí vzdělávání, ve firmě udržet a kladou si různé podmínky.

„V případě úhrady či přispění na studium MBA firmy často podmíní takový příspěvek například tím, že zaměstnanec musí pro danou společnost pracovat minimálně tři roky, jinak si musí náklady vynaložené na studium uhradit sám. Zaměstnavatel tak má jistotu, že kvalitní zaměstnanec zůstane další tři roky součástí jeho firmy,“ vysvětluje Ducheček.

Na opatření podniků proti odchodu proškolených zaměstnanců upozorňuje také Jana Brabcová. „Občas se stává, že při zvyšování kvalifikace je zaměstnavatel sice ochoten zaplatit kurz, ale nemá již zájem na vydání certifikátu, aby zaměstnanec neodešel jinam. To je však záměna příčiny a následku. Fluktuace zaměstnanců závisí i na dalších faktorech, jako je třeba výše mzdy nebo firemní kultura, které jsou často opomíjeny,“ připomíná Brabcová.