Na vině je nejen náročnost oboru a velká nabídka maturitních studií, ale také nepříznivý demografický vývoj, tedy méně dětí vycházejících ze základních škol. Mladým lidem navíc trvá řadu let, než se propracují na posty šéfkuchařů, i pak na sobě musí dál pracovat.

O obor chybí zájem

"Když se podíváte na úřady práce, tak stále nabízejí volná místa pro kuchaře-číšníky. Řekla bych, že o tento obor ale chybí zájem, je velmi náročný, je jej náročné i vykonávat v praxi," řekla Zdeňka Buršíková, ředitelka Středního odborného učiliště Domažlice. Učiliště naplňuje budoucími kuchaři-číšníky jednu třídu, tedy 30 dětí, zpravidla kolem pěti jich ale odpadne. Obor má navíc největší fluktuaci.

Pořady v TV situaci nezlepší

"Pořady o vaření nemají podle mého názoru žádný vliv. Projevuje se hlavně to, že se stále preferují čtyřleté studijní obory, každý chce maturitu," je přesvědčená Jitka Sochorová, ředitelka plzeňské Akademie hotelnictví a cestovního ruchu, jež má ve třídě 12 žáků.

Letos škola přišla s novinkou, zrušila pro první dva ročníky odborný výcvik v restauracích, učně nechává vařit ve škole. "Denně dělají 30 až 40 jídel, obslouží profesory, takže se dostanou úplně ke všemu a skutečně vaří," uvedla Sochorová.

K pořádné práci se nedostali

Podle ředitelky se učni občas nedostali k základům. "Tady je to od loupání cibule, přes klasické omáčky, vývary, vše se dělá in natura tak, jak má," uvedla. Na pracoviště mimo školu budou učni docházet až ve třetím ročníku. Kde najdou po vyučení práci, záleží prý na dítěti. "Někteří vaří v nádražní restauraci, někteří ve špičkových provozech, a to i v zahraničí," uvedla.

Kuchařina je náročný obor

"Kuchařina je náročná jak fyzicky, tak psychicky. Dvakrát tři hodiny prodeje jídla na oběd a večeři denně znamenají deset až 12 hodin příprav," řekl Václav Pach, šéfkuchař Pivovarského dvora Purkmistr Plzeň. Pracoval v různých pobočkách hotelového řetězce Mariott v Evropě a zajišťoval mj. servis pro jihokorejského prezidenta, švédský královský pár, anglickou královnu a další.

Podle něj trvá pět až sedm let, než se vyučený kuchař dopracuje na šéfkuchaře. "Musí na sobě pracovat celý život. Já skončil hotelovou školu v roce 1996, a i když jsem vařil všude možně a zcestoval půlku světa, tak stejně chodím na kuchařské kurzy, na druhou stranu i na některých učím," uvedl.

Chybí kvalifikovaní odborníci

Podle něj je kuchařů dostatek, chybí ale ti dobří, kvalifikovaní. "Myslím, že přijde čas, kdy v restauraci bude kvalitní starší kuchař a k tomu parta pomocných kuchařů, tedy model, jaký je v Německu, ve Francii," uvedl Pach.

Ředitel Střední odborné školy a Středního odborného učiliště Sušice Jaromír Kolář míní, že obor stagnuje.

"Problém je i v tom, že jej vyučuje hodně škol, svůj vliv na to má také demografická křivka, kdy ze základních škol vychází slabší ročníky," řekl Kolář. Škole, která je významným poskytovatelem vzdělání v podhůří Šumavy, se daří budoucími kuchaři-číšníky plnit jednu třídu, a to 15 až 20 dětmi. Ani Kolář nevěří tomu, že různé televizní kuchařské show přitáhnou k oboru víc mladých.