Článek
Přezkum ukazuje, jak může získání zaměstnání lidem pomoci vymanit se z chudoby, avšak pouze v polovině všech případů; hodně totiž závisí na typu získané práce, ale také na složení domácnosti a pracovní situaci partnera.
Musíme věnovat pozornost nejen samotnému vytváření pracovních míst, ale také kvalitě práce
„Musíme věnovat pozornost nejen samotnému vytváření pracovních míst, ale také kvalitě práce, abychom dosáhli udržitelného hospodářského oživení, které nepovede pouze ke snížení nezaměstnanosti, ale také k omezení chudoby,“ zdůraznil komisař pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování László Andor.
Příznivý vliv dávek
Dokument rovněž obsahuje analýzu, která v rozporu se všeobecně přijímaným přesvědčením ukazuje, že příjemci dávek v nezaměstnanosti mají větší šanci získat zaměstnání než lidé, kteří tyto dávky nedostávají. To se týká zejména kvalitně zpracovaných systémů podpory (např. systémů, v nichž dochází k postupnému snižování dávek) doplněných podmínkami, jako je například povinnost hledat si zaměstnání.
Takovéto systémy podle Evropské komise lépe podporují sladění nabízených a požadovaných dovedností, a tudíž získání kvalitnějšího zaměstnání, což lidem pomůže vymanit se z chudoby.
Přezkum dále poukazuje na to, že v některých zemích (např. v Polsku či v Bulharsku) významný podíl nezaměstnaných nevyužívá standardních záchranných sítí (dávky v nezaměstnanosti, sociální podpora) a spoléhá se na solidaritu v rámci rodiny nebo na práci na černo. Nezaměstnaní, kteří nepobírají podporu v nezaměstnanosti, pak mají menší šanci najít si práci, protože je u nich menší pravděpodobnost, že se zapojí do aktivačních opatření, a rovněž nemají povinnost hledat si práci jako podmínku výplaty dávek.
Rozdíly v postavení mužů a žen
Ačkoli byly v průběhu krize odstraněny některé diskriminační rozdíly, kterým ženy tradičně čelí, stále přetrvávají rozdíly mezi pohlavími, pokud jde o účast na trhu práce, o výši platů a ohrožení chudobou.
Ženy zpravidla stále pracují menší počet hodin než muži. To sice může odrážet osobní preference, přesto to však vede ke snížení kariérních příležitostí, k nižším platům a nižším případným důchodům, k nedostatečnému využití lidského kapitálu, a tudíž k nižšímu hospodářskému růstu a nižší prosperitě.
Různý počet odpracovaných hodin
V členských státech EU lze z hlediska rozdílu mezi pohlavími v počtu odpracovaných hodin sledovat odlišné trendy. V některých zemích pracuje velký podíl žen, avšak s poměrně kratší pracovní dobou (například v Nizozemsku, Německu, Rakousku a ve Spojeném království).
V jiných zemích je účast žen nižší, avšak pokud jsou zaměstnané, pracují obvykle více hodin (středoevropské a východoevropské země, Španělsku a Irsko). Pouze některé členské státy (hlavně severské a pobaltské země) dokážou kombinovat vysokou míru zaměstnanosti žen a nízký rozdíl mezi pohlavími z hlediska odpracovaných hodin.
Součástí účinného souboru politických opatření by proto podle názoru Komise měla být stejná pracovní doba pro obě pohlaví, široce dostupná flexibilní pracovní doba, pobídky k dělbě neplacené práce mezi partnery a dostatek finančně dostupných zařízení péče o děti s prodlouženou provozní dobou.