Meziročně se totiž počet učňů i jiných odborně vzdělaných pracovníků ve většině krajů snížil. Ve Středočeském kraji je studentů odborných škol jen polovina ze všech obyvatel ve věku 15 až 19 let, v Libereckém nebo Karlovarském kraji je to málo přes šedesát procent.

Dnes je obecné povědomí, že dělat rukama je špína, každý se vidí jako manažer Michal Rousek, živnostník roku

Na nedostatek studentů odborných škol si stěžují firmy i profesní organice, například Cech klempířů a pokrývačů nebo Cech malířů.
„Dnes je obecné povědomí, že dělat rukama je špína, každý se vidí jako manažer. U nás nemá řemeslo takovou prestiž jako v jiných státech. V Německu je řemeslník skoro výš než učitel,“ říká živnostník roku Královéhradeckého kraje 2013 Michal Rousek a stěžuje si, že své malířské řemeslo nemá komu předat.

Chybí kvalifikace

Firmy i znalci rovněž tvrdí, že hlavním problémem není v mnoha případech nedostatek odborníků, ale jejich nedostatečná kvalifikovanost.

„Dětí na učňácích máme dost. Víc než třicet procent z populačního ročníku, což je přinejmenším v Evropě špička. Fakt, že přesto že máme tolik vyučených, máme i nedostatek řemeslníků a kvalitních odborných dělníků, je pravděpodobně způsoben tím, co a jak se v učilištích naučí. Obvykle to není to, co po nich požadují jejich zaměstnavatelé. Proto tak velký podíl vyučených obtížně hledá zaměstnání a firmy žehrají na nedostatek odborníků,“ říká Tomáš Feřtek, odborný konzultant organizace EDUin, která se zabývá vzděláváním.

Vycházet z požadavků firem

Někde tento problém řeší podle německého vzdělávacího modelu propojení firem a učilišť. Města tak při školách zřizují vlastní učňovské obory podle toho, jakou kapacitu mají firmy v okolí. Karlovarský kraj například v rámci reorganizace středoškolské výuky zrušil Kraslicím Střední živnostenskou školu.

„Kraslice jako obec s rozšířenou působností nechtěly dopustit, aby středoškolská odborná výuka z města zmizela. Proto se město Kraslice rozhodlo pro zachování středoškolské výuky formou zřízení příspěvkové organizace, která zahrnuje předškolní vzdělávání, základní vzdělávání a nově od roku 2011 i středoškolské vzdělávání. Jednotlivé obory, které mohou studenti v této instituci studovat, byly vybrány na základě poptávky místních firem také proto, abychom zamezili odlivu mladých lidí z našeho města,“ uvedl starosta Kraslic Zdeněk Brantl.

Kvalifikovaných není nikdy dost

Jinde si zase plánují vychovat zaměstnance samotné firmy. „Je to efektivní cesta. Kvalifikovaných lidí není nikdy dost. Přestože Česká republika má ve strojírenství dobrou tradici, lidé častěji míří do manažerských pozic. Máme co dělat, kde dělat, s čím dělat, ale nemáme to s kým dělat. Kvalifikovaných sil bude nedostatek do té doby, dokud si zaměstnance nevychováme sami,“ zdůrazňuje Ladislav Brázdil, majitel strojírenské firmy ZLKL.