Studie mapuje současný stav a roli učitelů ve dvaatřiceti zemích (kromě členských zemí EU byla do studie zahrnuta i data z Turecka, Norska a Islandu).

Nejméně berou Rumuni a Slováci

Jedním z okruhů sledovaných dat jsou i výše učitelských platů. Obecně lze říci, že mzdy ve všech sledovaných zemích jsou nižší na prvním stupni a postupně se zvyšují na druhém. Studie poměřuje výši platu vzhledem k HDP na obyvatele dané země.

Základní hrubé platy jsou nejnižší na Slovensku, v Rumunsku, Lotyšsku a Litvě, kde je základní mzda dokonce nižší než polovina HDP. Nejlépe jsou na tom v Turecku, tamní učitelé si na základním stupni přijdou dokonce na 150 % HDP, následuje Německo (141 %) a Španělsko (133 %).

Maximální výše platů českých učitelů je sice dvojnásobná než mzdy nastupujících aspirantů na kantorské povolání, ale ani tato horní platová třída, – které český učitel dosáhne až po třiceti letech praxe – nepřekročí výši HDP na obyvatele České republiky.

Ženy jsou výrazně v převaze

Studie rovněž potvrzuje i z českého prostředí známý fenomén feminizace školství, což je problém napříč všemi evropskými zeměmi. Obecné pravidlo „čím mladší děti, tím vyšší podíl žen“ je tu s většími, tu s menšími výkyvy zcela naplňován.

Genderová nerovnováha je nejvyšší na prvním stupni (95 % žen v učitelském sboru má spolu s Českou republikou například i Itálie). Naopak v Turecku je poměr žen a mužů téměř vyrovnán, muži „prohrávají“ o pouhá dvě procenta. Řídicí a manažerské pozice jsou oproti tomu doménou mužského pohlaví.

Učitelské sbory stárnou

Evropští učitelé oproti jiným povoláním nepřesluhují a odcházejí do důchodu, jakmile se jim naskytne první příležitost. Stárnutí populace se nicméně projevuje i v učitelském povolání, více než polovina všech učitelů je starší padesáti let, a to v plné třetině všech sledovaných zemí. Naopak mladí učitelé do třiceti let jsou aktuálně „nedostatkové zboží“.

Spojení obou faktorů (stárnutí učitelských sborů a omezený příliv mladých) je jedním z hlavních problémů současného školství. Řešení je jasné: větší počet motivačních programů pro nové učitele, kteří často opouštějí kantorské povolání již v raném stadiu své kariéry, a odcházejí pracovat do jiných oborů.

Podpora začínajícím učitelům

S výjimkou Francie, Španělska, Řecka a Kypru nemají učitelské posty status definitivy. Pokud se ale – zejména pro nastupující učitele – nevytvoří vhodný motivační systém, mladých odcházejících učitelů bude stále více.

Jednou z možností, jak si nastupující generaci učitelů udržet, je tzv. mentoring – starší učitel s mnohaletou zkušeností zaučuje, sleduje a pomáhá mladému kolegovi. Státem řízené programy uvádění do praxe existují v řadě evropských zemí. Česká republika mezi ně nepatří, individuální podpora nových členů učitelského sboru je však nepsaným pravidlem téměř na všech školách.