Článek
O uvedeném modelu diskutovali v Praze zástupci ministerstva práce, úřadů práce a pečovatelských služeb či seniorských domovů. Od zavedení systému si někteří slibují snížení nezaměstnanosti a úbytek práce na černo, jiní se obávají rušení míst v sociálních službách.
Cena nižší než na černém trhu
„Cena hodiny práce musí být nižší než na černém trhu práce. Pokud něco stojí 100 korun na hodinu, tak tady ta cena musí být 80 či 70 korun na hodinu, byť poukázka (pro nezaměstnaného za práci) je stokorunová,“ popsal záměr prezident unie zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký.
Zájemci o výpomoc by si tedy pořídili za 70 či 80 korun šek, kterým by pak odměnili nezaměstnaného. Ten by za poukázku dostal stokorunu od zaměstnavatele. Firmě by rozdíl dorovnaly dotace od státu či daňová úleva.
Snížení nezaměstnanosti a práce načerno
Podle Horeckého je hlavním přínosem navrhovaného systému snížení nezaměstnanosti a potlačení šedé ekonomiky s prací načerno. Prezident zaměstnavatelské unie míní, že by se nový model mohl zavést už příští rok.
Fungoval by nejprve jako přivýdělek k podpoře v nezaměstnanosti a také při obnovení pracovních návyků lidí, kteří jsou dlouho bez místa. „Vypomáhali by pár hodin. Za pár let by pak mohl vzniknout systém, kde by výpomoc mohla představovat práci na plný úvazek. Nutné by byly změny zákonů, a to třeba právě o daňových úlevách,“ míní Horecký.
Systém funguje v západní Evropě
Služby pro domácnost fungují od roku 1994 ve Francii. Pracuje tak 330 tisíc lidí, což odpovídá 50 tisíc plných pracovních úvazků. Ve Finsku se výpomoc zavedla v roce 2000, využívají ji tisíce domácností. V Belgii je model od roku 2004. Uplatnění má 100.000 lidí, plných úvazků je 56 tisíc. Úklid, žehlení, vaření, nákupy a drobné šití si nechává obstarávat 830 tisíc domácností, uvedla unie.
Dotace jsou výhodnější než podpory
Stát sice podle zástupců úřadu práce musí systém dotovat, ušetří ale na podporách a výdajích za rekvalifikace a další nástroje.
„Jde nám o nová pracovní místa. To, že je tato oblast zdrojem pracovních příležitostí, je zjevné už delší dobu,“ uvedla generální ředitelka úřadu práce Marie Bílková. Podle ní by služeb mohli využívat třeba osamělí senioři a seniorky, kteří žijí doma, ale na údržbu domu a zahrady či další práce už jim síly nestačí. Nabídka by byla i pro ty, kteří svůj čas chtějí věnovat něčemu jinému než úklidu.
Nezaměstnaní najdou práci v místě bydliště
Podle Bílkové má výpomoc několik výhod. Nezaměstnaní nemusí za prací dojíždět, mohou ji vykonávat ve svém okolí. Uplatnit by se při ní mohli fyzicky zdatní lidé, matky po rodičovské či osoby před důchodem. Příprava by navíc nebyla nákladná. Lidé z venkova by za prací také nemuseli utíkat do měst, podotkla Bílková. Dodala, že výpomoc by mohly využít i školy či knihovny.
Sociální demokraté myšlenku podporují
Zavedení systému podporuje stínový ministr práce ČSSD Roman Sklenák. Podle něj se nyní nová místa příliš nevytvářejí a právě v „sektoru péče o domácnost“ by mohla vzniknout.
Vedení některých seniorských domovů a pečovatelských služeb se ale obává toho, že by vznik míst pro výpomoc mohl znamenat rušení postů v sociálních službách. V malých obcích navíc prý není jednoduché najít někoho, kdo by služby v domácnosti poskytoval.