Současný pracovní trh totiž není pro mladé veterináře příznivý. Problém je, že to uchazeči o studium dopředu nevědí.

Celkový počet chovaných společenských i hospodářských zvířat je výrazně menší než před lety, takže najít místo na již tak dost přesyceném trhu soukromých praxí je téměř nemožnéMVDr. Karel Daniel

Přechod absolventů českých vysokých škol do zaměstnání a jejich uplatnění na pracovním trhu sleduje Středisko vzdělávací politiky Univerzity Karlovy.

„Absolventů Veterinární a farmaceutické univerzity je rok od roku více. Podle našich údajů ukončilo školu před jedenácti lety 109 mladých veterinářů, v roce 2012 už to ale bylo 304 absolventů. To je téměř trojnásobek. Jejich míra nezaměstnanosti po půl roce od absolvování školy se pohybuje dlouhodobě kolem 6 %. Průměrná míra nezaměstnanosti všech absolventů vysokých škol byla v roce 2012 přitom zhruba 4 %. V loňském roce bylo na pobočkách Úřadu práce i po půl roce od absolutoria celkem 11 absolventů Fakulty veterinárního lékařství a Fakulty veterinární hygieny a ekologie,“ uvádí Martin Zelenka ze Střediska vzdělávací politiky.

Méně zvířat, více veterinářů

Již tak složitou situaci absolventů veteriny ještě ztěžují stále klesající počty zvířat. „Celkový počet chovaných společenských i hospodářských zvířat je výrazně menší než před lety, takže najít místo na již tak dost přesyceném trhu soukromých praxí je téměř nemožné. Pokud absolventi zaměstnání najdou, často končí v kancelářích, laboratořích a někdy také na jatkách. To se rozchází s jejich představou prosperující zvířecí ordinace, kvůli které se rozhodli podstoupit velmi náročné a drahé studium, což také vede k tomu, že obor mnohdy zklamaně opouštějí. Přitom jeden student veterinární fakulty přijde stát na 150 tisíc korun ročně. Daňového poplatníka tak vyjde šestileté studium na jedné z veterinárních fakult na téměř milión korun. A pokud mladí veterináři nakonec z oboru zcela odejdou, všechna ta práce, čas i peníze byly k ničemu,“ vysvětluje zástupce Komory veterinárních lékařů MVDr. Karel Daniel.

Na vině je univerzita

Vysoké počty absolventů způsobily především změny v organizační struktuře studia na zmíněných fakultách v době, kdy se Česká republika ucházela o místo v Evropské Unii. Univerzity se snažily navýšit zastoupení vysokoškolsky vzdělaných lidí v České republice a k již stávajícím magisterským programům přibyly ještě bakalářské, u nichž se předpokládalo, že určité procento jejich absolventů bude dále pokračovat ve studiu na jiných fakultách. Tato prognóza se však nenaplnila a k absolventům-magistrům tak přibyli ještě absolventi-bakaláři.

„Tento druh absolventů je v praxi téměř neuplatnitelný. Nemají potřebné vzdělání k výkonu plnohodnotné veterinární praxe. Veterinární a farmaceutická univerzita problém ale nepřiznává a tudíž jej ani neřeší. Přitom zde dochází k plýtvání veřejnými prostředky, které by stát mohl použít lépe, například ke zlepšení výuky a kvality absolventů doktorského studia,“ dodává prezident Komory veterinárních lékařů MVDr. Jan Bernardy.

Nižší platy

I když někteří absolventi místo najdou, vyhráno ještě nemají. Průměrný nástupní plat absolventa veterinárních fakult dle studie Střediska vzdělávací politiky Karlovy Univerzity REFLEX 2010 činí 16 951 korun. Přitom nástupní mzda průměrného vysokoškoláka je 19 566 korun. Po pěti letech praxe pak stoupne mladému veterináři plat na 25 601 korun, což je v průměru o sedm tisíc korun méně, než dostávají absolventi jiných vysokých škol.