"Neměly by se vlamovat do segmentu profesního vzdělávání," uvedl ministr v demisi Štys na adresu vysokých škol v Senátu při jednání o petici za zachování a koncepčním řešení dalšího rozvoje vyšších odborných škol.

VŠ by měly posilovat akademickou excelenci

"Ministerstvo školství může udělat jen to, že dále bude v rozpočtování vysokých škol potlačovat segment profesního vzdělávání a zároveň posilovat segment akademické excelence. Chceme to udělat do rozpočtu příštího roku, a jsem moc zvědav, co s tím můj následník udělá," uvedl Štys. Podle něj by díky tomuto rozpočtovému opatření mělo zůstat vyšším odborným školám více kvalitních studentů.

Zaměstnavatelé jsou unaveni kvalitou vzdělávání

Podle Štyse největším nebezpečím pro státní vzdělávací sektor začíná být únava hlavních zaměstnavatelů z kvality a struktury vzdělávání jako celku. Domnívá se, že si do budoucna zaměstnavatelé začnou sami zřizovat vyšší odborné školy, bude-li na to dostatečný tlak i ze strany odborů.

Vysoké školy podceňují praxi

Petice projednávaná v Senátu, kterou podepsalo zhruba 35.000 lidí, vznikla v reakci na hrozbu zrušení zdravotnických VOŠ. Ministerstvo zdravotnictví tak chtělo odstranit dvoukolejnost vzdělávání sester na vyšších i vysokých školách.
Ředitel ministerského odboru vědy a vzdělávání Pavel Janda to označil za nepřijatelné z finančního hlediska. Zástupkyně VOŠ poukazovaly na to, že vysoké školy neposkytují dostatečné praktické vzdělání.

V Česku je zhruba 180 VOŠ, na nichž studuje přibližně 29.000 studentů. VOŠ poskytují tříleté pomaturitní vzdělání ukončené titulem diplomovaný specialista (DiS.). Přestože studium tvoří jakousi paralelu k bakalářskému vzdělání na univerzitách, řada VOŠ je zřízena při středních školách.