To je nový rekord a zároveň více než dvojnásobný počet lidí s vedlejším příjmem než před deseti lety. Zatímco podle levicových politiků a odborů je to důkaz prohlubující se finanční nouze pracujících, podle vlády může být důvodem rostoucí touha Němců po konzumu.

Přivýdělky jsou nejčastější ve službách

Oproti konci roku 2011 přibylo zaměstnanců s "vedlejšákem" o více než 59 000, což je nárůst o 2,3 procenta. V roce 2003 si přivydělávalo pouze 1,16 miliónu Němců se stálým zaměstnáním. Druhý příjem podle úřadu práce lidé nejčastěji nacházejí v maloobchodu, pohostinství a dalších službách. Mezi těmito zaměstnanci převažují ženy.

„Vedlejšák“ nemusejí danit

Vykonáváním takzvaného "minijobu" si Němci mohou měsíčně přilepšit až o 450 eur (zhruba 11 600 Kč), které nemusejí danit ani z nich státu platit jiné odvody. Zaměstnavatel za ně odvádí třicetiprocentní paušál na sociální pojištění. Výhradně na "minijob" je nyní v Německu odkázáno 7,5 miliónu lidí.

Jedna práce nestačí

Skutečnost, že roste počet těch, kteří si ke své hlavní práci ještě přivydělávají, považují levicoví politici a odbory za alarmující. "Je to doklad toho, že pro stále více zaměstnanců příjem z jedné práce nestačí," soudí poslankyně za opoziční Levici Sabine Zimmermannová. Většina lidí s druhou prací ji podle ní vykonává "z čiré finanční nouze a nedobrovolně".

Signál o nouzi zaměstnanců

Členka vedení odborové organizace DGB Annelie Buntenbachová to podle deníku Handelsblatt označila za alarmující signál a důkaz o nouzi miliónů zaměstnanců, kteří v jedné z nejbohatších zemí světa kvůli mzdovému dumpingu potřebují k životu dvě nebo tři práce. Obě představitelky vyzvaly k zavedení plošné minimální mzdy, která se stala jedním z hlavních témat kampaně levice před zářijovými parlamentními volbami v zemi.

Ministerstvo to vidí jinak

Podle Wolfganga Nagela z ekonomického institutu Ifo naopak nárůst počtu lidí s vedlejším zaměstnáním souvisí s větší pružností pracovního trhu v Německu. "Nelze to vykládat jako indicii vypovídající o větší materiální nouzi zaměstnanců," tvrdí.

Podobný názor má také ministerstvo práce, podle jehož mluvčí se může za tímto jevem skrývat i rostoucí touha Němců po konzumu. Za toto vyjádření však ministerstvo sklidilo ostrou kritiku.

Generální tajemnice opoziční sociální demokracie Andrea Nahlesová ho označila za "odtržené od reality" a vlna odsuzujících komentářů se spustila i na Twitteru. Mluvčí ministerstva se podle nich vysmála lidem, kteří jsou kvůli obtížné životní situaci nuceni vykonávat více zaměstnání.