„Rozumím si s kamarády z celého světa, no problem!“ – tak zněl pátý bod desatera školské reformy, která byla na základních a středních školách realizována od roku 2005. Jejím cílem v oblasti jazykového vzdělávání bylo zajistit, aby byli žáci dobře jazykově připraveni na život a práci v současném propojeném světě. Právě proto ministerstvo prosadilo povinnou výuku druhého cizího jazyka nejpozději od 8. ročníku základních škol. Snaží se tak změnit špatnou jazykovou vybavenost dospělých Čechů.

Češi jsou pod průměrem EU

Z posledního průzkumu Eurobarometr totiž vyplývá, že alespoň jeden cizí jazyk na konverzační úrovni ovládá pouze 49 % Čechů, čímž se Česká republika dostává hluboko pod průměr EU.

Ačkoli se děti povinně učí cizí jazyk, většinou angličtinu, od 3. třídy a mnozí začínají s nepovinnými hodinami už o dva roky dříve, ve srovnávacích testech z angličtiny uspělo pouze 61 % žáků 9. ročníků. Podle vlastního hodnocení by se v zahraničí bez problémů domluvilo jen necelých 10 % žáků základních i středních škol, docela dobře by se domluvila asi polovina z nich.

Neschopnost konverzovat

Podle školní inspekce je největším problémem žáků základních a středních škol neschopnost v cizím jazyce konverzovat, což je zapříčiněno špatnou koncepcí výuky a nedostatečným počtem kvalifikovaných učitelů, zejména pak rodilých mluvčí.

Dalším problémem je pak nezájem žáků aktivně se studiu jazyků věnovat. Malý zájem žáků o jazykové vzdělávání potvrzují i jazykové školy.

„Žáci základních a středních škol navštěvují naše kurzy pro veřejnost spíše výjimečně. Více žádaná je individuální výuka nahrazující klasické doučování, ale i v tomto případě nejde o nic masového,“ komentuje situaci Pavel Skřivánek, majitel jazykové agentury Skřivánek. Žáci navíc hodiny často neabsolvují z vlastního zápalu pro jazyky.

Nelákají ani výměnné pobyty

Velký zájem nejeví české děti a mládež ani o akce pořádané přímo základními či středními školami, při nichž by měly příležitost komunikovat s cizinci, jako jsou různé výměnné pobyty, exkurze či zahraniční praxe. Podle výsledků šetření školní inspekce se dvě třetiny žáků základních a celé tři čtvrtiny žáků středních škol do podobných akcí nezapojují.

Na druhou stranu má dnešní mládež neustálý kontakt s cizími jazyky ve svém volném čase, a to zejména díky hojnému využívání nových technologií, komunikaci na internetu či sledování zahraničních seriálů v originálním znění. Jejich schopnost aktivní konverzace se tím ale bohužel příliš nelepší.