Vyplývá to ze studie Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol – šetření v sekundárním sektoru, která byla v rámci projektu VIP II – Kariérové poradenství zpracována v Národním ústavu pro vzdělávání (NÚV).

Důležité je zejména projevit zájem o práci a ochotu dále se učit

Průzkum byl realizován formou internetového dotazníkového šetření a zúčastnilo se ho 543 zaměstnavatelů z průmyslu a stavebnictví. Vedle znalostí a dovedností, které zaměstnavatelé pokládají za důležité, se autoři snažili popsat i faktory, které rozhodují o přijetí nových zaměstnanců, zejména absolventů.

Jsou flexibilní

„Firmy působící v sekundárním sektoru oceňují vedle nezatíženosti předchozími pracovními návyky a ochoty učit se také flexibilitu absolventů, jejich dovednosti v práci s počítačem, ale i teoretické znalosti a znalosti nových technologií. Podle zaměstnavatelů jsou absolventi dobře jazykově vybaveni a mají originální nápady,“ přibližuje výsledky studie její spoluautorka Gabriela Doležalová.

Dalšími důvody k přijetí absolventa jsou otevřenost vůči firemní filozofii (ochota přijímat názory a postoje dané firmy), nižší výdaje na mzdy a případné finanční stimuly (dotace na mzdové náklady poskytované úřadem práce).

Představy vzdálené realitě

Ačkoli významná část firem uvádí, že absolventy považuje za rovnocenné pracovníky (12 % je přijímá a preferuje, dalších 77 % je přijímá, ale nepreferuje), část zaměstnavatelů se jim spíše vyhýbá (11 %).

„Hlavními důvody, proč zaměstnavatelé absolventy nepřijímají, jsou jejich nereálné představy o výši mzdy, pracovní době nebo pracovním zařazení,“ říká další spoluautor studie Jiří Vojtěch.

Část zaměstnavatelů uvádí, že na některé pozice ani nelze absolventa přijmout, protože je pro ně nezbytná praxe. Jako nevýhodu označují i delší dobu, kterou absolventi potřebují na zapracování.

Praxe je výhodou

Při hledání pracovního uplatnění je pro absolventy jednoznačně výhodou předchozí praxe. V situaci, kdy se na stejnou pozici hlásí dva absolventi, přičemž jeden při studiu určitou dobu pracoval v oboru a druhý nikoliv, dá firma v 86 % přednost absolventovi s praxí. Mírnou preferenci lze sledovat i u absolventů s jakoukoli pracovní zkušeností – 55 % zaměstnavatelů upřednostní absolventy s praxí před těmi bez pracovní zkušenosti.

Zaměstnavatelé mají za to, že předchozí pracovní aktivita absolventů vypovídá o jejich samostatnosti, zájmu pracovat a poznat pracovní prostředí, o přístupu k životu. Rovněž jsou toho názoru, že absolventi s praxí se lépe se orientují v oboru, jsou schopni snáze se adaptovat na pracovní režim a jsou zodpovědnější.

Na druhé straně ale zaměstnavatelé připouštějí, že absolventi mohou mít i jiné přednosti, které dokážou absenci praxe vyvážit. Při přijímacím pohovoru tak hrají významnou roli osobnostní předpoklady a celkový dojem. Důležité je zejména projevit zájem o práci a ochotu dále se učit.

Největší zájem je o strojaře

Za perspektivní profese a obory vzdělání označili zaměstnavatelé především řemeslníky různého charakteru (označovaní jako kvalitní neboli šikovní) a techniky.

„Dobré vyhlídky na uplatnění mají podle vyjádření zaměstnavatelů rovněž pracovníci informačních technologií (výpočetní technika, programátoři), strojní mechanici (zámečníci, svářeči), zedníci (obkladači) a obráběči kovů (soustružník, frézař). Dále také instalatéři (topenáři), elektrotechnici, tesaři, mechanici seřizovači (seřizování a obsluha CNC strojů),“ vypočítává Gabriela Doležalová.

Hlavní je vlastní iniciativa

Zaměstnavatelé vybírají nové zaměstnance nejčastěji z řad těch, kteří se hlásí sami, dále na základě doporučení stávajících zaměstnanců nebo osobního kontaktu. Nejefektivnějším způsobem hledání zaměstnání se v tomto ohledu jeví mobilizace vlastních sil, aktivní rozesílání životopisů a hledání doporučení přes známé.