Článek
Pro mnohé žáky je složení závěrečných zkoušek dneska těžší, než v době, kdy si zadání připravovala sama škola. Jednotná zadání jim totiž ukládají komplexnější úkoly a kladou větší důraz na praxi v oboru.
Větší prestiž závěrečné zkoušky
"Složit zkoušky podle jednotného zadání se ale vyplatí, protože absolventi s certifikátem nové závěrečné zkoušky mají větší prestiž a snadněji seženou dobrou práci," říká hlavní manažerka projektu Nová závěrečná zkouška 2 Dana Kočková.
Sjednocení se na rozdíl od maturit netýká všeobecně vzdělávacích předmětů, ale odborného obsahu. Tým složený z pedagogů a zaměstnavatelů vytváří pro každý obor jednotné zadání, které stanovuje, jaké znalosti a dovednosti má mít absolvent, aby obstál v praxi. Toto zadání pak školy na základě dobrovolnosti využívají u závěrečných zkoušek.
Podíl zúčastněných škol roste
Letos se pro nové pojetí zkoušek rozhodlo 402 škol s učebními obory kategorie H (jako je např. zedník, prodavač, kuchař, elektrikář, automechanik apod.). To představuje 86 % středních škol vyučujících učební obory, podíl těchto škol se proti minulému roku zvýšil o 5 %. U oborů kategorie E, kde se učí převážně žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, stoupl počet škol na 139 a podíl se zvýšil na 77 %, což je o 16 % víc než loni.
Nový prvek - samostatné odborné práce
Výbornou přípravu na praxi představují samostatné odborné práce, které jsou úplně novým prvkem závěrečných zkoušek a zavádějí se postupně. V tomto školním roce je měli žáci celkem ve 12 oborech (např. kuchař-číšník, kovář, včelař, hodinář či kadeřník) na 193 školách.
Psaní samostatné odborné práce dává žákům příležitost ukázat, zda umí pracovat s informacemi a jestli jsou schopni samostatného tvůrčího přístupu. Při praktické zkoušce pak dostanou za úkol „vyrobit“ to, co ve své práci teoreticky popsali, a navíc musejí své řešení obhájit před komisí, v některých oborech dokonce v cizím jazyce.