Hlavní obsah

Polovina firem odmítá přijmout odsouzené

Právo, kil

Drtivá většina lidí (79 %) při nástupu do nového zaměstnání běžně předkládá výpis z rejstříku trestů. Pětina zaměstnanců se nikdy s požadavkem na předložení výpisu nesetkala a zbývající jedno procento si nepamatuje. Vyplynulo to z průzkumu mezi návštěvníky internetového portálu Jobs.cz letos v lednu.

Foto: Profimedia.cz

V Česku chybějí programy pro začleňování lidí, kteří prošli vězením.

Článek

To, že je předkládání výpisu z rejstříku trestů v rámci přijímacího řízení zcela běžným jevem, potvrzují také výsledky šetření, do něhož se prostřednictvím náborové aplikace provozovatele portálu Jobs.cz, společnosti LMC, zapojilo 151 středních a velkých firem.

Bývalí vězni jsou v obtížné situaci

Plných 48 % zaměstnavatelů jednoznačně uvedlo, že nepřijímají odsouzené na žádné z pracovních míst. 9 % firem vyžaduje trestní bezúhonnost v závislosti na obsazované pozici, další pětina pak v případě záznamu v rejstříku trestů posuzuje přijímaného člověka podle závažnosti spáchaného trestného činu. U 8 % zaměstnavatelů se obsah trestního rejstříku do rozhodnutí o přijetí promítá jen výjimečně a zbylých 15 % firem trestní bezúhonnost uchazečů o práci vůbec neřeší.

„Situace bývalých vězňů při získávání nové práce je velmi obtížná. Je pochopitelné, že v některých profesích mají lidé s trestním záznamem zcela zavřené dveře, překvapivě vysoký je však podíl zaměstnavatelů, kteří odsouzené odmítají bez ohledu na typ pozice, závažnost spáchaného trestného činu, případně míru provinění,“ komentuje výsledky šetření Tomáš Dombrovský, analytik společnosti LMC.

Chybějí programy začlenění

„Na rozdíl od zahraničí v tuzemsku chybějí pokročilejší programy pro začleňování lidí, kteří prošli vězením, do běžného pracovního procesu. Zejména v západní Evropě se firmy v tomto procesu angažují mnohem více,“ dodal Dombrovský.

Rutinní žádost o předložení výpisu z rejstříku trestů při pohovoru, případně při nástupu do nového zaměstnání však nemusí být vždy v souladu s českými právními normami. Při striktním výkladu Listiny základních práv a svobod je totiž možné požadovat výpis jen v případech, kde je to některým ze zákonů přímo nařízeno, například u učitelů nebo u některých pozic ve státní službě.

Praxe na hraně zákona

V řadě jiných případů se zaměstnavatelé při takovém jednání dostávají na hranu zákonného jednání, zvláště pokud je požadavek trestní bezúhonnosti vzhledem k typu činnosti na obsazované pozici neodůvodnitelný, případně zcela nepřiměřený – například u manuální práce.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám