Článek
Nejvíce podle něj vydělávají lidé v západoněmecké spolkové zemi Hesensku, kde leží i bankovní metropole země Frankfurt nad Mohanem. Kvalifikovaní pracovníci a lidé ve vedoucích pozicích si tam průměrně za rok přijdou na 54 120 eur (zhruba 1,4 miliónu Kč) hrubého. Jen o něco nižší průměrný roční příjem mají Bavoři a obyvatelé Bádenska-Württemberska na jihozápadě Německa.
Nejnižší mzdy jsou v Sasku
Stejná kategorie zaměstnanců ve východoněmeckém Sasku naproti tomu dostává za rok průměrně jen 34 700 eur (880 000 Kč) brutto. Spolková země při hranicích s Českou republikou, do níž také spousta Čechů za prací každoročně míří, je na tom tak co do výše odměn podle studie nejhůře z celého Německa.
Ostatní regiony bývalé NDR na to nejsou v tomto ohledu ale o mnoho lépe. Specializovaný portál Stepstone zjišťoval platové podmínky průzkumem mezi 40 000 kvalifikovanými a vedoucími pracovníky s plným úvazkem.
Co se odvětví týče, je v Německu nejvýnosnější zaměstnání v obchodním poradenství. V průměru si tamní poradci ročně vydělají 60 500 eur (přibližně 1,5 miliónu Kč) hrubého. Lukrativní je rovněž práce v bankovním sektoru a chemickém a petrochemickém průmyslu. Nejnižší platy jsou naopak v gastronomii a hotelnictví, kde průměrná roční hrubá mzda dosahuje 32 230 eur (818 000 Kč), v pečovatelských službách, řemesle nebo v zemědělství.
Nejlépe ohodnocovaným povoláním jsou lékaři, kteří si ročně průměrně přijdou na 68 900 eur (1,75 miliónu Kč) brutto. Špičky v tomto oboru si ale v Německu vydělají až 89 000 eur (asi 2,3 miliónu Kč), tvrdí studie, podle níž na dalších místech ve výši příjmů skončili právníci a inženýři.
Ženy vydělávají výrazně méně
„Vzdělání se jednoznačně vyplatí,“ konstatoval šéf portálu Stepstone Sebastian Dettmers. Průzkum podle něj ukázal, že lidé s vysokoškolským vzděláním mají v průměru o 36 procent vyšší plat než ti, kteří vysokoškolský titul nemají. Současně také platí: „Čím větší firma, tím větší plat,“ uvedl Dettmers. Rozdíl v příjmech zaměstnanců koncernů s více než 1000 pracovníky a podniky s méně než 500 lidmi je podle něj zhruba 10 000 eur za rok (254 000 Kč).
Ještě větší propast podle zprávy zeje v odměňování mužů a žen v Německu. Ženy si podle ní v průměru ročně vydělají o 14 000 eur (356 000 Kč) méně než muži na stejné pozici. Nejvýraznější je tento rozdíl v marketingu, kde vysokoškolsky vzdělaná žena vydělává o 22 000 eur (téměř 560 000 Kč) méně než stejně kvalifikovaný muž, a má tak o 50 procent nižší plat.
Jak shrnul deník Die Welt, kdo chce v Německu dostávat hodně peněz, měl by studovat práva, dosáhnout doktorského titulu, pracovat pro velkou poradenskou firmu a bydlet Hesensku. A hodilo by se také být muž.
Naopak nejméně lukrativní je podle tohoto hodnocení být ženou bez vysokoškolského titulu, která pracuje v Sasku v restauraci nebo v pečovatelském ústavu. Právě tam a do těchto profesí však míří značná část Čechů, kteří se rozhodnou hledat štěstí u západních sousedů.
Oproti Česku platy rostou
Mzdy u v Německu zaznamenaly letos v létě nejrychlejší nárůst za téměř čtyři roky. Jde o ostrý kontrast v porovnání se snižováním platů a rušením pracovních míst ve většině zemí eurozóny.
Podle údajů spolkového statistického úřadu tamní mzdy vzrostly za červenec meziročně o 3,2 procenta. To je nejvyšší nárůst od října 2008, kdy stouply o 3,4 procenta. Inflace přitom letos v červenci činila pouhých 1,7 procenta. Oproti tomu v Česku růst příjmů obyvatel zdražování nestíhá a reálně u nás mzdy už přes rok klesají.