Vyplývá to z aktuálních závěrů analýzy prováděné v letech 2009–2012, v jejímž průběhu Univerzita Jana Amose Komenského Praha dotazovala 130 firem a analyzovala 1700 personálních inzerátů. Výsledky analýzy byly publikovány v uplynulých dnech.

Krize změnila priority 

Finanční krize z přelomu let 2008 a 2009 značně změnila priority zaměstnavatelů. 
V roce 2009 očekávaly střední a velké podniky, že jejich manažeři a specialisté umějí stoprocentně komunikovat a řešit problémy. Požadavkům rovněž dominovala znalost cizích jazyků, již vyžadovalo 90 procent oslovených firem a rovněž inzerátů nabízejících volná pracovní místa.

Loni už byla situace poněkud odlišná. Nově se do popředí zájmu dostala schopnost být nositelem firemní kultury a mít sociální cítění.

Vyslovilo se pro ni téměř 20 procent firem a publikovaných inzerátů. Poněkud do pozadí (k 90 %) ustoupily komunikační schopnosti společně s dovedností řešit problémy. Znalost cizích jazyků pak upřednostňovalo již jen 74 procent sledovaných firem a inzerátů.

Roste důraz na kvalifikaci 

Zkušenosti s krizí se promítly i do dalších faktorů. Firmy totiž nově více kladou důraz na odolnost vůči stresu. Zatímco v roce 2009 tento požadavek při výběru kandidátů nebyl zmiňován jako důležitý, loni už ho vyžadovalo 35 % firem. 
Výsledky průzkumu krom jiného ukazují, že zaměstnavatelé mají zájem o další vzdělávání manažerů a specialistů.

„Z řady domácích i zahraničních výzkumů vyplývá, že uplatnění vysokoškolsky vzdělaných jedinců na trhu práce je mnohem vyšší než středoškolsky vzdělaných lidí. V posledních několika letech, zvláště po celosvětové hospodářské krizi, převažuje ze strany zaměstnavatelů zájem o vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. Totéž platí i o uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce v zahraničí,“ komentoval výsledky autor výzkumu, ředitel Ústavu andragogických studií Univerzity Jana Amose Komenského v Praze, Jaroslav Veteška.

Průzkum rovněž ukázal, že firmy při výběru dalšího vzdělávání svých manažerů a specialistů stále častěji preferují zejména způsobilost v používání výpočetní techniky, cizí jazyky jsou teprve na druhém místě a komunikační zdatnost na třetím.

„Požadavky na zaměstnance se stále vyvíjejí. Jedno je však zřejmé, že vzdělávání – v dnešní době nazývané celoživotní – vede k rozvoji jedince i společnosti,“ dodal Veteška.