Mají rovněž méně absencí, pozdních příchodů a pracovní neschopnosti, protože pociťují pozitivní fyziologické a psychologické účinky smíchu.

Peníze jsou sice v práci důležité, ale nejsou vším. Dokonce ani různá přilepšení jako důchodové připojištění či nejrůznější bonusy nestačí, aby zaměstnanci vždy pracovali podle svých nejlepších schopností.

Nemůžete očekávat, že vaši lidé budou poskytovat služby s úsměvem, pokud jim předtím neposkytnete důvod, proč by se měli usmívat Matt Weinstein, psycholog

Práce musí být také zábavou, potěšením. Nejde o pořádání veselých večírků, i když ani jejich význam nelze podceňovat. Důležité je, aby zaměstnanci vnímali práci jako činnost zajímavou, která člověka pohltí.

Odlehčit napětí

Výhodou příjemných a spokojených pracovišť je to, že šťastní zaměstnanci jsou produktivnější. Navíc klesá fluktuace, protože spokojení pracovníci zachovávají loajalitu vůči organizaci.

Legrace a humor na pracovišti však musí mít odpovídající povahu a rovněž čas. Nemohou být urážlivé vůči ostatním spolupracovníkům. Podle odborníků jde o to, pomoci lidem pochopit absurdní stránky našeho myšlenkového procesu, vnímání věcí i chování.

Smyslem humoru je odlehčit napětí, a při správném používání může rovněž přispívat ke snížení úrovně a intenzity konfliktů na pracovišti. Pomáhá odstranit únavu, která plyne z nudné a rutinní činnosti. Neschopnost zasmát se také může být jedním z příznaků hrozícího syndromu vyhoření. Když už pracovník není schopen na ničem vidět humornou stránku, může to znamenat, že propadl těmto pocitům.

Smích je přitom zdravý. Když se smějeme, zrychlí se náš srdeční tep, rytmus dýchání a zvýší se krevní tlak i teplota. Smích uvolňuje endorfiny, které v nás vyvolávají pocity uvolnění, dobré nálady a optimismu. Kalifornský psychiatr Dr. William Fry prokázal, že dvacet sekund srdečného smíchu znamená pro organismus totéž, jako tři minuty intenzivního veslování na trenažéru.

Smysl pro humor je předností

V průzkumu pořádaném před časem prestižní personální agenturou Robert Half International více než osmdesát (84) procent dotázaných ředitelů a personálních manažerů vyjádřilo názor, že lidé se smyslem pro humor odvádějí lepší práci ve srovnání s těmi, kdo ho nemají. V obdobné studii firmy Hodge Cronin and Associates pak 98 % ze 737 generálních ředitelů uvedlo, že raději přijmou zaměstnance se smyslem pro humor než bez něj.

Důležité je uvědomit si, že legrace v práci neznamená méně pracovat nebo pořádat v pracovní době oslavné párty. Matt Weinstein, psycholog a konzultant managementu, napsal knihu Řízením k legraci, v níž manažerům radí, jak začlenit humor do pracovního procesu.

"Chcete-li,“ píše Weinstein, „aby vaše firma poskytovala zákazníkům vynikající služby, musíte nejprve poskytnout tutéž pozornost a ocenění vnitřním zákazníkům – svým zaměstnancům. Nemůžete očekávat, že vaši lidé budou poskytovat služby s úsměvem, pokud jim předtím neposkytnete důvod, proč by se měli usmívat. V podnikové kultuře, kde jsou zaměstnanci uznáváni, odměňováni a dostávají příležitost radovat se ze svého úspěchu, je hrdost na organizaci, v níž pracujeme, předávána přímo vnějším zákazníkům.

Obohatíte-li svůj řídící styl smyslem pro humor a hravostí, pomůžete vytvořit typ organizace, s níž si vaši zaměstnanci budou chtít vytvořit dlouhodobou vazbu a kde fluktuace a syndrom vyhoření budou minimální. Vědomé využívání prvků hravosti a legrace na pracovišti může mít enormní vliv na budování týmu, řízení stresu, zákaznické služby a pracovní morálku v organizaci,“ doporučuje Weinstein.

Nebát se směšnosti

Nebojte se proto zasmát sami sobě. Nezavírejte oči nad absurditami v zaměstnání, tolerujte je. To, že existují, ještě nemusí znamenat konec světa. Používejte humor citlivě a nepřehánějte to. Nesmějte se druhým, smějte se s nimi. A hlavně, nezapomínejte na radu odborníků: „Snažte se nalézt štěstí v práci nebo nemusíte nikdy poznat, co je to štěstí.“