Mlynařina má sice v českých zemích dlouholetou tradici, ale před dvaceti lety byl tento učební obor u nás zrušen. Jelikož se jedná o malokapacitní obor, který vyžaduje malé počty absolventů, je velmi těžké zajistit jeho financování. Díky projektu Národní soustava kvalifikací je ale dnes možné získat osvědčení o uznání profesní kvalifikace mlynář, které je garantováno státem a supluje výuční list.

Praxi znají, potřebovali teorii

Uchazeči o tento certifikát prošli rekvalifikačním kurzem vedeným zkušenými mlynáři ze Svazu průmyslových mlýnů. Kurz byl koncipován především v teoretické rovině, účastníci se zdokonalovali například v chemii a biochemii. Praktické znalosti už totiž zájemci většinou měli, ve valné většině přišli sice z jiných oborů, ale ve mlýně již nějakou dobu pracují a potřebovali si zvýšit kvalifikaci.

„Jde většinou o lidi vyučené v jiných oborech. Máme tu zedníka, minule jsme tu měli typografa, hodně je původních zámečníků a přichází i hodně zájemců, kteří mají maturitu,“ upřesňuje organizátor zkoušky Pavel Filip ze Svazu průmyslových mlýnů.

Centrum výuky mlynářů je v Pardubicích

Osvědčení o uznání kvalifikace je oprávněna vydat pouze tzv. autorizovaná osoba na základě úspěšně složené zkoušky. Největší počet autorizovaných osob v České republice má Hospodářská komora ČR, která tyto zkoušky organizovala spolu se Svazem průmyslových mlýnů ČR.

Zkouška se konala na půdě Střední průmyslové škole potravinářské v Pardubicích, jež má odpovídající technické vybavení (mimo jiné i dřevěný mlýn vyrobený místní firmou Prokop a uvedený do provozu v roce 1947) a která funguje jako centrální vzdělávací středisko tohoto oboru.

Jako jediná škola v Čechách také stále nabízí maturitní obor mlynář. „Pro tento obor je potřeba přibližně pět nových lidí každý rok, což i odpovídá počtu žáků, kteří u nás studují,“ vysvětluje zástupce ředitele školy Václav Martínek.

Zaměstnavatelé možnost získat kvalifikaci vítají

A jak se na osvědčení o profesní kvalifikaci dívají zaměstnavatelé? Majitel jednoho z českých mlýnů Petr Vavřík tuto možnost jednoznačně vítá:
“Ta zkouška je pro mě zárukou toho, že ten člověk už něco zná a umí. Brát zaměstnance z jiných profesí by pro mě znamenalo, že se pořád budu muset starat i já.”

Svého zkoušeného adepta, který jako valná většina ostatních přešel k mlynařině z jiného oboru, na zkoušku dokonce sám přivezl. Má totiž zájem o to, aby jeho zaměstnanci měli odpovídající kvalifikaci. A dobrá zpráva pro všechny potenciální zájemce o certifikát - svému nově kvalifikovanému zaměstnanci je pan Vavřík po úspěšně složené zkoušce připraven zvednout plat.