Článek
Jednou z příčin tohoto stavu je nedostatečná pozornost věnovaná bezpečnosti práce.
Mezi nejčastější úrazy, které se objevují v důsledku podceňování bezpečnosti práce, patří poranění zaměstnanců ostrými hranami.
K častým nehodám patří rovněž pády osob a předmětů z výšky nebo do hloubky. Frekventované jsou rovněž úrazy, které si lidé přivodili při práci s náčiním nebo různým elektrickým ručním nářadím.
Nejen lehkomyslní mladí pracovníci, ale i zkušení matadoři rádi podléhají mylnému pocitu, že se jim úrazy budou vyhýbat
Na obdobné problémy, které kritizoval Státní úřad inspekce práce, poukazují i odborníci společnosti Kimberly-Clark Professional a experti na bezpečnost práce z oblasti průmyslu.
Řezná poranění v kovoprůmyslu
Zvýšenému riziku řezných poranění jsou vystaveni dělníci, kteří pracují například v kovozpracovatelském nebo automobilovém průmyslu.
„Zaměstnavatelé by měli více dbát na to, aby pracovníci nosili řádné ochranné pracovní pomůcky, například rukavice s vysokou odolností proti proříznutí. Samotní zaměstnanci by si zase měli uvědomit, že používání ochranných prostředků je v jejich vlastním zájmu. Jejich nošení je navíc uživatelsky přátelské,“ říká Jiří Tuháček z Kimberly-Clark Professional.
Ve stavebnictví má přednost efektivita
Nejrizikovější pracoviště se dlouhodobě nacházejí v odvětví stavebnictví, hlavně kvůli časté práci ve výškách nebo manipulaci s těžkými předměty.
„Bezpečnost stavebních dělníků silně pokulhává, priority zaměstnavatelů jsou jinde. Firmy jsou nuceny stavět rychle a levně. Investice do bezpečnosti se pak logicky dostávají na druhou kolej a bezpečnost se kontroluje jen formálně nikoliv reálně,“ upozorňuje Jan Adámek, odborník na bezpečnost práce ve stavebnictví.
Příslušné úřady se podle jeho slov navíc zabývají zejména administrativou a razítky, ale fyzická kontrola dodržování předpisů na stavbách se provádí jen namátkově. „Dochází především k podceňování oprav, údržby objektů a pracovišť, kde se pracuje ve velice rychlém sledu, například v rozmezí dvou až tří dnů. V takových podnicích bývá kontrola opravdu výjimečná,“ dodává Adámek.
Nezodpovědní zaměstnanci
S bezpečností práce si podle odborníků mnohdy nedělají těžkou hlavu ani samotní zaměstnanci. Pracují bez potřebných osobních ochranných pracovních prostředků a pomůcek, podceňují riziko a nepřistupují k pracovním úkonům s dostatečným respektem.
Na stavbě se mnohdy chovají stejně, jako by prováděli domácí práce, a svůj přístup bagatelizují slovy „zatím se nám nic nestalo“.
„Nejen lehkomyslní mladí pracovníci, ale i zkušení matadoři rádi podléhají mylnému pocitu, že se jim úrazy budou vyhýbat. Zaměstnavatelé by je měli více hlídat. Pomohlo by i zpřísnění podmínek při vyplácení pojistek firmám s ohledem na školení zaměstnanců o bezpečnosti práce, vyhodnocení rizik a plánování harmonogramu prací se zřetelem na přijatá opatření,“ myslí si Adámek.
Ocenit užívání ochranných prostředků
Počet pracovních úrazů lze podle odborníků snížit systematickým tlakem a důrazem na vysvětlování zásad bezpečnosti práce.
„Z našeho průzkumu vyplývá, že 61 % bezpečnostních expertů považuje za důležité zkvalitnit úroveň školení a tréninkových programů. O potřebě zlepšit monitoring chování zaměstnanců je pak přesvědčena polovina (48 %) specialistů na bezpečnost práce. Ti by současně uvítali, aby se užívání ochranných prostředků promítlo i do osobního ohodnocení pracovníků,“ uzavírá Jiří Tuháček ze společnosti Kimberly-Clark Professional, která je výrobcem ochranných pomůcek.