Nedávný průzkum nazvaný UltraYou, který si v devíti zemích včetně České republiky nechala zpracovat společnost Intel, ukázal, že touha vytvářet na sociálních sítích vylepšenou verzi své osobnosti je společná uživatelům napříč jednotlivými státy.

Lži na sociálních sítích mají často sloužit k tomu, abychom získali lásku či přátelství

„To, jak lidé vytvářejí své profily, se sice liší, nicméně ve všech zkoumaných zemích je společné to, že se za pomoci různých ,sociálních lží‘ snažíme ohromit, šokovat nebo zaujmout své publikum na síti. Většina lidí – celkově 59 % mužů a 56 % žen – v průzkumu přiznala, že svůj on-line obraz upravují k lepšímu,“ shrnuje výsledky průzkumu Pavel Svoboda, PR manažer společnosti Intel.

Největší machové jsou Češi a Španělé

„Lží“ číslo jedna na sociálních sítích je zařazování pouze lichotivých fotografií. Češi v tomto ohledu nejsou výjimkou, navíc ve srovnání s ostatními velice stojí o to, aby vypadali zábavně a provokativně.

Českým mužům stejně jako Španělům podle průzkumu nadprůměrně záleží na image zábavných a provokativních drsňáků. S tímto rysem se v praxi pojí uveřejňování fotografií z večírků, adrenalinových sportů či sdílení vtipů.

Vysoký podíl „virtuálních machů“ u nás najdeme nejenom u nejmladších respondentů, ale i ve vyšších věkových skupinách nad 45 let, kde se do nich stylizuje každý pátý respondent. Z hlediska pohledu psychologa Pavla Rataje patří strategie „sympatického rošťáka“ mezi způsoby, jimiž lze zaujmout a navázat prostřednictvím sítě zajímavé kontakty.

Kompenzace nejistoty a strachu

„Můžeme za tím ale také vidět únik od reality, kde jistá anonymita sociálních médií snižuje riziko nejistoty a strachu ze selhání či negativních reakcí druhé strany,“ doplňuje Pavel Rataj.

Zábavnost a provokativnost jsou podle Rataje vlastnosti přirozené u většiny mladých mužů od puberty do svobodných třiceti let, které jsou ze strany opačného pohlaví hodnoceny jako přitažlivý rys. Ani poměrně vysoká preference této stylizace u věkových skupin 45 a 55 nepřijde psychologovi nijak abnormální.

„Stylizovat se do polohy vtipného i ve věku kolem padesátky může být projevem potřeby odlehčit každodenní realitu a stres. Lidé v tomto věku už mají jistý odstup a nadhled. Za provokativností vidím u starších mužů snahu dokázat sobě i jiným, že ještě nepatří do starého železa. Je to jeden ze způsobů řešení osobní krize padesátníka, kdy ubývá fyzických a duševních sil, zdůrazňuje Pavel Rataj.

Mazlíčci maskují frustraci

Češi a zejména Češky doznávají, že nejčastěji na Facebooku a dalších sociálních sítích „hřeší“ tím, že se chlubí domácími zvířaty a rodinnými příslušníky. Výsledných 33 % a velký náskok v této „sociální lži“ před dalšími Evropany nasvědčuje, že neváháme přikrášlovat svůj image tím, že hojně publikujeme fotografie svých mazlíčků či potomků, jimiž českojazyčný Facebook oplývá.

Pavel Rataj vidí hlavní smysl publikování snímků domácích mazlíčků ve sdělování emocionálního prožitku, tendenci být ještě blíže k druhému.

„Ukazovat své mazlíčky, svou rodinu či kamarády určitým způsobem naplňuje potřebu ukázat, kam patřím, s čím se identifikuji,“ říká Rataj, podle něhož ovšem reálně spokojený zralý člověk nemá potřebu svou intimitu či blízké lidi vystavovat ve virtuálním světě. Pokud se to děje nadměrně, jedná se podle něj nejspíše o projev určité frustrace a nespokojenosti.

Proč lžeme na sítích

U odpovědí na otázku, proč lžeme na sociálních sítích, převládl v průzkumu UltraYou argument, že muži i ženy chtějí udělat dojem na svoje okolí, zejména české ženy mají s 67 % velký náskok před ostatními.

U českých mužů v tomto případě vynikl důraz na ego; jejich 59 % vysoce přesahuje třiatřiceti procentní průměr. Právě tak naši muži přesahují průměr v názoru, že na sociálních sítích lžeme, abychom zakryli svou nejistotu (53 % oproti 34 % průměru).

Lži na sociálních sítích mají také často sloužit k tomu, abychom získali lásku či přátelství; myslí si to české ženy (54 %), které s tímto názorem v Evropě vynikají.

Digitální svět představuje podle autorů průzkumu výraznou virtuální projekci našich tužeb. Touha projektovat se do lepšího já na internetu je společná 53 % respondentů, kteří si přejí více se podobat osobě, již ve svém profilu vytvořili.

Češi v tomto ohledu patří mezi ty rezervovanější – s tvrzením, že chtějí být jako osoba z profilu, souhlasí 46 %. Největší odstup od svého „dvojníka“ na sociálních sítích si s 27 % udržují Nizozemci.