Pokud jde o zneužívání firemních počítačů k soukromým účelům, největší radost ze svých zaměstnanců mohou mít majitelé bank a finančních institucí. Míra zneužívání času v tomto oboru činí 29 minut, což je 22 minut pod celonárodním průměrem.

„Nejvíce se pracovní technologie zneužívají v oboru informačních technologií a služeb, kde průměrný pracovník stráví denně 69 minut činnostmi nesouvisejícími s jeho prací,“ uvedl k výsledkům analýzy Martin Hnízdil, AuditPro manažer technologické společnosti truconneXion, jež vyvíjí a prodává původní softwarový nástroj pro monitorování výkonnosti zaměstnanců – AuditPro.

Celková míra zneužívání času ve firmách a institucích v ČR klesá již třetí rok po sobě a v roce 2011 podle údajů vyplývajících z měření společnosti truconneXion činila 51 minut.

Jsou na počítači celý den

Nepříznivé vysvědčení pro sektor informačních technologií – 69 min – se může jevit jako překvapivé, ale souvisí s tím, že zaměstnanci IT firem používají počítač jako svůj hlavní pracovní nástroj a pracují na něm ve srovnání s ostatními výrazně delší dobu.

„Je rozdíl, když s počítačem denně trávíte v průměru sedm hodin nebo pouhé čtyři hodiny, tento nepoměr generuje i větší míru zneužívání,“ komentuje výsledek Martin Hnízdil. To potvrzuje i Egita Renovica, Human Resources Manager společnosti Zaměstnanci.com: „Je potřeba si uvědomit, že IT specialista tráví na rozdíl od jiných profesí prací na počítači naprostou většinu své pracovní doby.“

Volnější režim IT

Na horším výsledku IT firem se navíc podepisuje vyšší míra rozvolněnosti firemních kultur, hodnocení výhradně podle výsledku práce a horší míra rozlišitelnosti toho, co ještě patří mezi pracovní náplň IT profese a co už nikoli.

„Kvůli neustálému vývoji informačních technologií jsou kvalitní IT společnosti ,nuceny‘ k neustálému růstu a rozvoji spíše než k udržování a hlídání rizika,“ charakterizuje zaměření IT společností Egita Renovica.

Podle Martina Hnízdila jsou současně pracovníci v IT také vystaveni největšímu pokušení, že pod svícnem je tma. Zneužívání pracovní doby pak v některých případech přechází do extrému a „kozel se stává zahradníkem“.

Zahraniční společnosti jsou přísnější

Na výsledku nejefektivnějšího sektoru bankovnictví a finančnictví se promítá, že jde o sektor s vysokou mírou regulací. Zaměstnanci bank a pojišťoven jsou pod nejpřísnějším drobnohledem a čelí nárokům na vysokou výkonnost – podobně jako v oblasti telekomunikací, jež se v žebříčku efektivity umístila na druhém místě s 37 minutami na zaměstnance a den.

„Finančnictví a telekomunikace jsou na tom nejlépe také díky tomu, že velké firmy jsou takřka výhradně vlastněny zahraničními společnostmi, které zde uplatňují svoje západní standardy a požadavky na výkonnost zaměstnanců. Za nimi stojí racionální a v praxi osvědčená snaha šetřit náklady,“ analyzuje výsledek dvou prémiových sektorů Martin Hnízdil, podle něhož u velkých hráčů těchto odvětví stěží nalezneme firmu, která by nějakou sofistikovanou formu monitoringu zaměstnanců neuplatňovala.

Státní správě kazí průměr ministerstva

Pracovníci státní správy a samosprávy se sice s 57 minutami řadí do pásma horšího průměru, ale jejich výsledek je negativně ovlivněn centrálními úřady a ministerstvy, kde se podle poznatků společnosti truconneXion se zásadnějšími kroky v oblasti monitoringu ještě nezačalo a jež se nyní věnují spíše auditům softwarových licencí.

Na vylepšení pošramocené pověsti úředníků ovšem o to více pracují orgány samosprávy, kde je viditelný posun dán příchodem mladší generace starostů, kteří chápou monitoring jako nezbytný nástroj při personální očistě úřadů a jejich větší výkonnosti.

„Pokud uvážíte, že nasazením monitorovacího softwaru zvýšíte produktivitu zaměstnanců o 10 %, a zcela běžně to bývá mnohem více, pak se tato investice v případě zaměstnance s průměrnou mzdou vyplatí již za sedm pracovních dní,“ říká Martin Hnízdil, podle něhož si tuto bilanci uvědomila již řada firem či institucí včetně měst a obcí.