Vyplývá to z mezinárodního srovnání o životě seniorů, které zveřejnil Český statistický úřad. Demografové se zaměřili na naději dožití šedesátníků a šedesátnic s různým vzděláním v několika evropských státech. Ženy žijí déle než muži.

Ženy vysokoškolačky žijí nejdéle

"Naděje dožití je nejvyšší u žen s vysokoškolským vzděláním, dále u žen s vyšším středním a nadstavbovým vzděláním a pak u žen se školním a nižším středním vzděláním. Nejnižší naději dožití mají nejméně vzdělaní muži," uvedli autoři mezinárodního srovnání.

Lidský život se prodlužuje. Roli hrají lepší životní podmínky, zdravější životní styl či moderní medicína. Výsledky mezinárodního srovnání ukazují, že podstatné je ale i vzdělání. Odborníci použili údaje za rok 2008.

Zatímco vysokoškolsky vzdělané šedesátnice v Česku podle nich měly před sebou v průměru ještě kolem 25 let života, u šedesátníků bez vzdělání či vyučených bez maturity to bylo ani ne 16 let. Muži s vysokou školou pak měli naději dožití přes 22 let.

Ve Finsku doba dožití šedesátiletých vysokoškolaček činila přes 26 let a vysokoškoláků téměř 23 let. U Finů bez škol to bylo necelých 21 let a u Finek kolem 25 let. Podobně je na tom i Norsko či Švédsko.

Spolu se Slovinci se blížíme Západu

Obyvatelé západních států mají vyšší naději dožití než lidé ze střední a východní Evropy. Nejvíc se k západním zemím blíží Slovinsko a Česko. Podle výsledků jsou na Západě ale navíc i menší rozdíly v délce života u lidí se vzděláním a bez škol než v postkomunistických státech.

Největší propad je v Estonsku. Naděje dožití šedesátiletých vysokoškolaček se tu blíží 25 letům, u mužů bez škol je to zhruba 13 let. Nejmenší rozdíl mezi muži a ženami je podle srovnání ve Švédsku či na Maltě, kde činí mezi tamními vysokoškolačkami a muži bez škol zhruba čtyři roky.

"Rozdíl v naději dožití vysokoškolsky vzdělaných žen ve Finsku a estonských mužů s nejnižším vzděláním je 13,3 roku," uvedli statistici.

Češi se po padesátce málo vzdělávají

I když vzdělávání hraje roli, podle mezinárodního srovnání se starší pracovníci v Česku zatím příliš neškolí. Dál se vzdělává jen každý dvacátý zaměstnanec nad 55 let. Ve Skandinávii je to přitom každý pátý a ve Švýcarsku dokonce každý čtvrtý člověk mezi 55 a 74 lety, který chodí do práce.