Toho všeho využili v základní škole v Jesenici u Prahy, když tady zakládali svůj školní podnik.

Včelaří s přispěním fondu EU

Včelařský kroužek, který je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a dostává také peníze od státu, funguje už druhý rok. Za projektem stojí Petr Kolátor z občanského sdružení Asociace pedagogů základního školství ČR a vedoucí kroužku Bohumil Koblasa. Oba jsou zapálení včelaři.

„Počáteční dotace byla třicet tisíc korun, za které jsme nakoupili základní vybavení, tři včelstva, nějaké pomůcky. Letos jsme poprvé finančně soběstační, výnosnost z jednoho včelstva máme asi pětadvacet kilo. Projekt skončí 31. ledna 2013 a my předáme škole podnik, který se stane jejím majetkem. Škola pak bude muset spolu s dětmi rozhodovat, jak naložit s případným ziskem, co za něj pořídit, jak se dál má vyvíjet jejich firmička,“ říká Petr Kolátor s tím, že kroužek funguje při základní organizaci Českého svazu včelařů v Praze 4.

Včelařem může člověk být od 10 let

Výhodou totiž je, že včelařem, členem svazu, se může stát už dítě starší deseti let. Ale ani na malé školáky v Jesenici nezapomínají, ti nejmenší se učí teorii, seznamují se s tím, jak včely žijí, jak funguje jejich společenství. Osmáci pak už vymýšlejí, jak naložit s medem, co si za vydělané peníze koupit. Dělají své první podnikatelské plány a záměry, jejichž fungování si navíc mohou přímo v praxi ověřit.

„Včela má neprávem pověst útočícího hmyzu. Ale sama nikdy na člověka nejde. Ze začátku se proto dost dětí bálo k úlům jen přiblížit. Když jsem jim ale dal do ruky trubce, který nemá žihadlo a nemůže jim tak nic udělat ani při neopatrném pohybu, hned to bylo lepší,“ vzpomíná na první seznámení dětí s včelami Koblasa.

Žluté školní úly jsou nejen v zahradě vedle školy, ale také na jeho pozemku. „To víte, nejvíc práce je v létě – musí se stáčet med – když jsou děti na prázdninách,“ dodává vedoucí kroužku.

Skleněný úl slouží k výuce

Jeden z úlů má skleněné stěny, a slouží tak jako dokonalá učební pomůcka. Pohled do včelího úlu, v němž má každý přesně rozdělené úkoly, s odborným výkladem je zážitek i pro dospělého.

„Včely nejen předvedou, jak dobře pracovat pro blaho celku, ale také vás třeba naučí koordinovaným pohybům, protože křečovitý projev nemají rády. Stejně jako pach alkoholu nebo výrazné parfémy,“ upozorňuje včelař Kolátor. V Česku ale mají díky cílenému chovu včely výborné vlastnosti a nejsou ze své podstaty agresivní.

Do jesenického kroužku zpočátku chodilo asi pětadvacet dětí, vydrželo jich osmnáct, dva malí včelaři mají dnes dokonce už své vlastní včelstvo. „Přihlásit se může každý, kroužek je zdarma, scházíme se každých čtrnáct dní,“ zve případné zájemce Bohumil Koblasa.