Budoucí úspěšní účastníci přeškolení nemusejí mít strach, že by nezavadili o práci. Po letech, kdy pozůstalí kvůli úspoře peněz dávali přednost zpopelnění bez obřadu, zájem o hrobky podle Davida Stejskala z Cechu hrobnického narůstá. Za posledních pět let jich postavil deset.

Vlastnit hrobku může být prestižní záležitostDavid Stejskal, Cech hrobnický

Movitější se vracejí ke hrobkám

„Lidé přicházejí k penězům, vlastnit hrobku můžou pojímat jako prestižní záležitost. Často se setkávám i s tím, že chtějí svému mrtvému dopřát to nejlepší a představa, že leží v mokré hlíně, pro ně není úplně optimální. Zažil jsem rodinu, a ne jednu, která se zadlužila a postavila tatínkovi hrobku. Po čtyřech letech, když dluh splatila, se zadlužila znovu a objednala hrobové zařízení,“ vypráví Stejskal s tím, že takové místo posledního spočinutí patrně těžko pořídíte pod sto tisíc korun. „A to se bavíme o standardní hrobce pro dvě rakve,“ podotkl.

Kurz je pro dospělé

Šestitýdenní kurz na střední škole není určený 15letým žákům základních škol. Jde o obor pro dospělé od 26 let. „Aby byl dodržen etický, morální a osobnostní vývoj, který je potřeba pro výkon této velmi sociálně citlivé služby,“ vysvětlil ředitel školy Drahoslav Matonoha.

Zájemci se hlásí i ze zahraničí. „Školí to jenom v Německu a druhou zemí jsme teď my. Jsme jediná škola v Česku, která dostala akreditaci od ministerstva pro místní rozvoj na tento učební obor,“ poznamenal vedoucí oddělení vzdělávání dospělých Michal Chuchla.

Odolnost získal u hasičů

Hrobař a kameník a budoucí stavitel hrobek Radek Churaň ze Šumavy se do kurzu, na jehož konci čeká ty úspěšné oficiální certifikát, přihlásil, aby mohl pozůstalým nabídnout komplexní služby. „A abychom to dělali, jak se má,“ řekl. Vyučený elektrikář se nakonec rozhodl pokračovat v rodinné tradici. Na hrobníka se přeškolil v roce 2004.

„Jsou věci, které nás někdy zaskočí, třeba když jsme při výkopu našli ostatky, ale spíš už je člověk zvyklý. Pracoval jsem u hasičů, to byla taková menší průprava,“ svěřil se Právu, když vylezl z rozpracované hrobky a šel rozřezat šedé cihly do požadované velikosti. Jeho kolega mezitím přivezl plné kolečko malty. Vzápětí začal šedou hmotu plastovou rourou posílat třetímu členovi týmu ve výkopu.

Lidské ostatky vyžadují noblesu

Zkouška zahrnovala např. vykopání jámy, betonování, účastníci se museli popasovat se statickými problémy. Posun zeminy může způsobit škody za sta tisíce korun. Kurz podle Churaně nebyl nijak obtížný.

„Chci po nich, aby s tím nemanipulovali jako ufuněný dělník na stavbě, ale s noblesou, pracujete s lidskými ostatky. Aby to celé mělo úroveň, nejsme na stavbě, nestavíme most, nekopeme kanalizaci,“ vylíčil Stejskal, co žádá po svých svěřencích.

Miroslav Trumpl z Hřbitovní správy Olšany novou možnost vzdělání vítá. Olšanský hřbitov zatím nedostatkem hrobníků netrpí, pracuje jich tam deset. „Ale jsou v pokročilém věku, výhledově bude třeba tým omladit,“ reagoval pro Právo.

Že by se na Olšanech poslední dobou zvýšil zájem o výstavbu kamenných hrobek, zatím nezaznamenal. "Existuje jistá skupina, která je stále žádá, ale jinak lidé upřednostňují spíš rozptyl," doplnil.