„Je třeba, aby se členské státy zaměřily na reformy a zvýšily své úsilí při provádění strategií proti předčasnému ukončování školní docházky. Musí ulehčit přístup k vysokoškolskému vzdělávání, zároveň však zvýšit jeho kvalitu. Jestliže se podaří poskytnout mladým lidem správné znalosti a profesní kvalifikaci, Evropě to pomůže v boji s nezaměstnaností mládeže, a bude tak možné maximálně využít příležitostí, které vytváří znalostní ekonomika,“ uvedla Androulla Vassiliou, evropská komisařka pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež.

Studují, protože nemohou najít práci

Přestože nejnovější údaje poukazují na pokrok v plnění obou cílů, Komise se obává, že se nejedná o výsledek reforem s dlouhodobým účinkem, ale spíše o vedlejší produkt vysoké nezaměstnanosti mládeže, což znamená, že mladí nuceně zůstávají ve vzdělávacím systému delší dobu.

V případě předčasného ukončování školní docházky, definovaného jako podíl osob ve věku 18–24 let s pouze nižším středoškolským vzděláním, 11 členských států přesahuje hranici 10 % podílu. Nejvyšší míra předčasného opouštění školy je na Maltě (33,5 %), ve Španělsku (26,5 %) a v Portugalsku (23,2 %). Česká republika patří s 5,5 % k zemím s nejnižší mírou předčasného ukončení školní docházky.

Česko má málo vysokoškoláků

U podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí překračuje 13 členských států cílovou hranici 40 %. Česká republika se s 23,8 % sice zlepšila, avšak zůstává poměrně vzdálená od cíle, který je pro ni stanoven ve strategii Evropa 2020 na 38,5 %.