Firmy si rovněž stěžují na to, že téměř zaniklo učňovské školství; proto často musí suplovat stát a vychovávat si odborníky samy. Podle Radka Špicara, viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR, se zvětšuje nesoulad mezi lidmi, kteří jsou zaregistrováni jako žadatelé na pracovních úřadech, a počtem pracovníků s chybějící kvalifikací na trhu práce. To znamená těmi, kteří jsou vzděláni v technických oborech.

V Česku panuje silný ageismus, tedy podceňování a přehlížení starších pracovníků, a nejsou jim nakloněni ani zaměstnavatelé

Rovněž podle posledního průzkumu společnosti Manpower Index trhu práce existuje přes celkový pesimismus celá řada pracovních pozic, které zaměstnavatelé těžko obsazují, přestože míra nezaměstnanosti se v posledních měsících pohybuje v číslech přesahujících devět procent.

„Přetrvává vysoká poptávka po pracovnících s technickým vzděláním, řemeslnících nebo obchodních zástupcích,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka Manpower Česká a Slovenská republika.

Firmy váhají s náborem

Sílícím trendem na pracovním trhu je práce na dobu určitou. „Čeští zaměstnavatelé přistupují k přijímání nových zaměstnanců opatrně v důsledku negativních zpráv o vývoji ekonomiky a hrozbě zpomalení růstu v eurozóně. Společnosti jsou nuceny produkovat více se stejným nebo nižším počtem lidí,“ doplňuje Rezlerová.

Firmy byly v krizi nuceny „zeštíhlovat“ stavy pracovníků. Pokud mají někoho dlouhodobě v týmu, musí jim přinášet profit. Zároveň od nového roku donutila změna zákoníku práce řadu firem nabrat do zaměstnaneckého poměru pracovníky, kteří pro ně předtím pracovali ve „švarcsystému“.

Aby firmy ušetřily, uvažují stále častěji o moderních a v Česku dosud nezvyklých formách zaměstnávání. „Namísto práce na dobu neurčitou bude například sílícím trendem projektová práce,“ vysvětluje Petr Skondrojanis, manažer pro flexibilní úvazky společnosti LMC, která v Česku spravuje pracovní portály Prace.cz a Jobs.cz.

Age management

Pozitivní je, že se v posledních dvou letech v České republice začíná rozvíjet koncept takzvaného age managementu, inspirovaný zkušenostmi z Finska. V Praze, BrněOlomouci proběhly v loňském roce první workshopy, kde speciálně vyškolení kariérní poradci učili, jak podpořit silné stránky starších pracovníků, tak aby mohli pracovat co nejdéle.

V Česku však panuje silný ageismus, tedy podceňování a přehlížení starších pracovníků, a nejsou jim nakloněni ani zaměstnavatelé. To je ovšem krátkozraký přístup, protože výzkumy ukazují, že počty mladých lidí v budoucnosti nestačí nahradit na pracovním trhu odcházející starší pracovníky.

Mimoto mladí mají v současnosti zcela jiné preference než předchozí generace a orientují se zejména na humanitní a ekonomické obory. Převýchova gymnazisty na odborníka do technologického provozu je nákladná a dlouhodobá, často i nemožná.

Navíc mladým k rekvalifikaci chybí motivace. Nechtějí se dlouhodobě vázat na jednu firmu, dbají více než starší generace na rovnováhu mezi prací a svým osobním životem. Pro novou generaci, označovanou jako generace Y, platí odlišné preference a životní styl. Klasická průmyslová odvětví jsou pro ně nezajímavá. Rizikem ale je, že v budoucnu nemusejí najít uplatnění na trhu práce.

Úřad práce nabídky nevytváří

Pobočky Úřadu práce totiž slouží převážně jen jako registrační místa pro lidi bez zaměstnání, méně jako informační a poradenská centra. Není také v jejich silách nabídnout pracovní pozice, pokud je firmy nevytvoří. Stává se, že fronty lidí čekají na úřadech na pouhou registraci a jeden formulář i několik hodin.

Trendem, který chce zavést ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, je posilování pracovních návyků těch, kdo pobírají dlouhodobě dávky v nezaměstnanosti. Problém je, že nabídka veřejně prospěšných prací je dosud nízká; navíc má nádech něčeho degradujícího a v povědomí lidí převládá názor, že jde jen o zametání ulic.

Starší se nechtějí vzdělávat

U starší populace je problémem, že často pracovala dlouhodobě v jednom odvětví a její rekvalifikace je složitá a finančně náročná. Celoživotní vzdělávání je v Česku v plenkách a nově se rozvíjející projekty Národní soustava povolání a Národní soustava kvalifikací, podporované Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem, jsou dosud málo známé. Většinová populace, ale i řada šéfů firem a personalistů je tímto konceptem nedotčena.

Navíc starší populace v Česku není zvyklá se dále vzdělávat. Převážná většina starších lidí uniká před pracovními povinnostmi do předčasného či invalidního důchodu, protože nezvládají nároky výkonově orientované ekonomiky.

Česká ekonomika a trh práce budou v příštích letech čelit situaci, kdy počet absolventů přicházejících na trh práce v důsledku demografických změn poklesne. Spolu s tím budou zaměstnavatelé muset přizpůsobovat pracovní procesy v podnicích situaci, kdy osoby ve věkové skupině 50 a více let budou mezi zaměstnanci tvořit podstatnou část celkového počtu pracovníků.