Vaše společnost exportuje plných 65 procent produkce především do západní Evropy a USA. Jak se vám to daří?

Sázíme na schopné lidi. Uspět ve stále rostoucí konkurenci znamená i nabízet strojírenské výrobky s vysokou užitnou hodnotou. A to se bez kvalifikovaných odborníků neobejde.

V jakých oborech vám nejvíce chybí?

Jak rosteme, průběžně hledáme další konstruktéry, technology, programátory CNC, nástrojaře, zámečníky, obráběče. Prostě profese, na nichž stojí každá kvalitní strojírenská firma. Ale obecně platí, že poptávka je vyšší než nabídka pracovního trhu.

Současnou mladou generaci lákají spíš humanitární než technické obory. Nepomohlo by ke zvýšení prestiže technických oborů posilovat vztah k technice už na základních a středních školách?

Ideální by byl návrat k povinným „dílnám“ na všech základních školách. Ale nevím, jestli to je v podobě polytechnické výuky možné. Proto se snažíme pomoci tam, kde to jde. Konkrétně Motor Jikov Group podporuje dvě základní školy v Soběslavi a jednu v Nových Hradech, tedy v místech, kde máme své závody. Pomohli jsme jim vybavit školní dílny novým nářadím a materiálem a technickými pomůckami.

Je třeba dělat konkrétní kroky a akce, které přesvědčí nejen děti, ale celou veřejnost, že technicky vzdělaní lidé mají v této společnosti místo a najdou v ní uplatnění

A jdeme ještě dál. Dokonce začínáme s podchycováním zájmu o techniku u dětí ve třech mateřských školkách, kde jsme k tradičním hračkám přidali řadu technických stavebnic, včetně stále populárního typu Merkur. Je to ale běh na strašně dlouhou trať. Uvidíme, jaký bude jednou výsledek.

Nicméně platí, že zájem o technické obory budeme podporovat i nadále. Od těch nejmenších až po jejich rodiče a prarodiče. Proto se naše firma otvírá exkurzím a workshopům jak pro žáky a studenty, tak pro pedagogy, rodiče i laickou veřejnost.

To je působení firmy. A co kraj, pomáhá vám?

Jihočeský kraj se stal partnerem v Sektorové dohodě na podporu technického vzdělávání na jihu Čech. Jako zřizovatel středních škol se také přihlásil k oborové optimalizaci ve prospěch technických oborů a Sektorovou dohodu bere jako součást své strategie rozvoje v oblasti vzdělávání.

Co je cílem zmíněné Sektorové dohody? Je právě ona možnou cestou ke zlepšení?

Určitě. Naše sektorová dohoda Strojírenství je jedním ze sedmi pilotních projektů, které vznikají v rámci realizace systému Národní soustavy povolání. Jasně se ukazuje, že právě v oblasti podpory zájmu o technické obory je třeba dělat konkrétní kroky a akce, které přesvědčí nejen děti, ale celou veřejnost, že technicky vzdělaní lidé mají v této společnosti místo a najdou v ní uplatnění.

Teď nemyslím jen techniky – vysokoškoláky, ale i vyučené chlapce a dívky, kteří věří v budoucnost „černého“ řemesla. Tedy i v budoucnost českého průmyslu a českých strojírenských firem.

Kdy podle vás sektorová dohoda přinese výsledky?

Sektorová dohoda je zaměřena na děti a mládež, u níž chceme probudit zájem o studium na technických školách a na studenty technických škol, kterým zase nabízíme výhodné podmínky během studia a perspektivní zaměstnání.

Půjde to ale pomalu, i když první vlaštovky v mírně zvýšeném zájmu o učební strojařské obory už ředitelé technických škol avizují. Zcela „neskromně“ si dovolujeme připsat určité zásluhy na těchto změnách právě naší výrazné aktivitě při přípravě a realizaci sektorové dohody.