Zaměstnavatelé mají totiž velký problém najít kvalifikované pracovníky z technických oborů. Jak ukazují výsledky nedávného průzkumu Hospodářské komory, tento problém přiznávají více než dvě třetiny českých firem, především středních a velkých. Velice žádaní jsou například obráběči kovů, horizontáři nebo mistři-supervizoři.

Přednosti padesátníků

Starší uchazeči o práci ve strojírenském segmentu a příbuzných odvětvích se navíc nemusí bát konkurence mladších ročníků, které nemají o technické obory velký zájem. Padesátníci mohou podpořit svoji pozici především silnou technickou erudicí a léty zkušeností, které nenahradí žádná škola.

„Jejich velikou výhodu představuje rovněž loajalita k zaměstnavateli. Firmy tak mohou na této generaci stavět své rozvojové plány v horizontu pěti až deseti let,“ říká Ondřej Hlaváček, specialista na lidské zdroje ze společnosti Neumann & Partners.

Mezi přednosti starších ročníků se řadí rovněž osobnostní zralost, nadhled a stabilita, tedy vlastnosti, které mladým lidem obvykle chybí, ale přitom jsou mezi zaměstnavateli velice žádané.

Stanou se nejpočetnější skupinou

V problematice zaměstnatelnosti padesátníků hrají podle Hlaváčka důležitou roli i demografické faktory. Mladí lidé nejenže mají nízký zájem o technické obory, ale v celkové populaci jich navíc neustále ubývá.

V důsledku demografického vývoje se tak nejpočetnější skupinou brzy stanou právě lidé ve věku od 50 do 64 let, jejichž zaměstnanost se nyní pohybuje jen kolem 47 %.

Firmy budou vstřícnější

„Zaměstnavatelé budou muset dřív nebo později na tento demografický vývoj reagovat větší vstřícností vůči padesátníkům a starším ročníkům. A to nejen podporou jejich zaměstnatelnosti, ale také pomocí speciálních školicích programů, kde naučí pracovníky obsluhovat moderní stroje a další technologie,“ míní Hlaváček.

Na druhou stranu nebude podle jeho slov vůbec od věci, když budou aktivní i samotní uchazeči o práci. Mohou využít například rekvalifikačních programů, pokud jim chybí praxe v některém technickém oboru, ale mají zájem v něm pracovat.

„Například kurz obráběč kovů se zaměřením na obsluhu CNC strojů trvá zhruba 22 týdnů. Po úspěšném zvládnutí zkoušek získá absolvent osvědčení s celostátní platností,“ uzavírá Ondřej Hlaváček.