Při nástupu do zaměstnání jsem dostala pracovní smlouvu na dobu určitou včetně mzdového výměru, který se skládá z fixní částky a osobního ohodnocení. Díky nezájmu společnosti přerostl po uplynutí doby můj pracovní poměr na dobu neurčitou. Zaměstnavatel mi měsíc po uplynutí původní doby určité nabídl podpis nové pracovní smlouvy na dobu určitou, což jsem z logických důvodů odmítla. Dále mi přiřadil práci nad rámec nástupní dohody po jiném zaměstnanci bez nároku na zvýšení platu. Následující měsíc mi bylo navíc odebráno 100% osobního ohodnocení, bez jakéhokoliv vysvětlení (ani na moji žádost). Nyní očekávám výpověď pro nadbytečnost (ruší se pobočka společnosti), mohu i tak nějakým způsobem požadovat doplacení osobního ohodnocení, aby mi nižší mzda neovlivnila i výši odstupného?

Změna pracovního poměru na dobu určitou na pracovní poměr na dobu neurčitou

Pokračuje-li zaměstnanec po skončení doby, na niž byl pracovní poměr sjednán, s vědomím zaměstnavatele (stačí například vědomí vedoucího zaměstnance) nadále v konání práce platí, že se pracovní poměr na dobu určitou změnil v pracovní poměr na dobu neurčitou. V takovém případě zůstávají všechny ostatní podmínky sjednané v pracovní smlouvě a jejích dodatcích nadále v platnosti a zaměstnavatel se nemůže rozhodnout, že je jednostranně změní. Pokud vám zaměstnavatel přiřadí práci po kolegovi, která neodpovídá vašemu druhu práce, můžete ji odmítnout, aniž by se jednalo o porušení vašich povinností.

To ovšem ve vašem případě neplatí pro mzdové podmínky. Vzhledem k tomu, že máte mzdu určenu jednostranně ve mzdovém výměru, a ne sjednanou například v pracovní smlouvě nebo dohodě o mzdě, může vám ji zaměstnavatel kdykoli změnit (tj. i snížit) bez vašeho souhlasu. Rozhodnutí o této změně je v jeho plné kompetenci a bohužel tak může učinit i v důsledku toho, že se vám pracovní poměr prodloužil na dobu neurčitou.

Limitem je pro zaměstnavatele pouze výše minimální mzdy (případně zaručené mzdy) při respektování zásady stejné odměny za stejnou práci a nutnost změnu provést a zaměstnance o ní informovat před zahájením výkonu práce, za kterou mzda náleží. Zaměstnavatel vám tak může dát nový mzdový výměr, ve kterém bude od dalšího měsíce nižší mzda a žádné osobní ohodnocení, a proti tomuto rozhodnutí se nemůžete bránit. Stejně tak vám nemůže snížit mzdu pod úroveň mzdy jiného zaměstnance vykonávajícího stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

Nároková a nenároková složka mzdy

Pokud vám ovšem zaměstnavatel osobní ohodnocení odebral, aniž by vám předtím vydal nový mzdový výměr, je nutné pro posouzení vašeho nároku na doplacení této složky mzdy zjistit, zda má osobní ohodnocení nárokovou nebo nenárokovou povahu.

U nárokové složky mzdy jsou podmínky pro její získání objektivně stanoveny (např. zaměstnanec splní stanovené prodejní cíle na 100 %, zvedne 80 % telefonních hovorů v přesně stanovené lhůtě atp.) a není upraveno, že o přiznání této mzdy rozhoduje zaměstnavatel. Nárokovou složku mzdy je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit v nejbližším výplatním termínu, jestliže zaměstnanec splní stanovené podmínky pro její vyplacení.

Naopak u nenárokové složky mzdy jsou podmínky definovány o něco volněji (dobré pracovní výsledky, spokojenost klientů atp.). Nárok na tuto složku mzdy totiž nevzniká pouhým splněním podmínek. O přiznání nároku musí na základě jejich splnění rozhodnout zaměstnavatel, či jeho vedoucí zaměstnanec.

Pouze v případě, že zaměstnavatel rozhodne o jejím přiznání, je povinen tuto složku mzdy v následujícím výplatním termínu zaměstnanci vyplatit. Ani při rozhodování o přiznání nenárokové složky mzdy ovšem zaměstnavatel nesmí zaměstnance diskriminovat a rovněž by měl dodržovat zásadu stejné odměny za stejnou práci.

Závěr

Vzhledem k tomu, že máte mzdu stanovenou ve mzdovém výměru, může vám ji zaměstnavatel novým výměrem do budoucna snížit či vám přestat poskytovat osobní ohodnocení. Bez vydání nového mzdového výměru vám může osobní ohodnocení neposkytnout v případě, že se jedná o nárokové plnění a vy jste nesplnila podmínky pro jeho přiznání. V opačném případě byste se mohla domáhat vyplacení osobního ohodnocení u soudu, případně okamžitě zrušit svůj pracovní poměr z důvodu nevyplacení části mzdy s nárokem na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za výpovědní dobu.

Předpokládáme však, že osobní ohodnocení bude mít spíše povahu nenárokového plnění přiznávaného pouze na základě rozhodnutí zaměstnavatele. Pak i v případě, že jste vykonávala práci navíc, vám zaměstnavatel toto ohodnocení přiznat nemusí a není povinen to ani odůvodnit. Vaší jedinou možnou obranou je pokusit se zjistit osobní ohodnocení u ostatních zaměstnanců a domáhat se odstranění nerovného zacházení ve mzdové oblasti (případně i u soudu), pokud jiný zaměstnanec za stejných podmínek ohodnocení dostal.

Odpovídali Nataša Randlová a Tomáš Neuvirt z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris

Máte nějaký dotaz z oblasti vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem? Stručně jej popište a zašlete na e-mail kariera@novinky.cz. Pokusíme se všechny dotazy přečíst a ty nejzajímavější najdete v rubrice Kariéra i s odpověďmi renomovaných odborníků. Nepište ale přímo na adresu advokátní kanceláře, kterou vidíte v tomto textu! Agendu spojenou s dotazy do Poradny vyřizuje pouze redakce Novinek.cz.