S počátkem letošního roku vstoupila v platnost novela zákona o zaměstnanosti, která výrazně zpřísňuje sankce za najímání osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), lidově řečeno živnostníků, na pozice, ve kterých by mohli pracovat lidé v zaměstnaneckém poměru.

„Zpřísnění sankcí za zneužívání systému je základní nástroj,“ prohlásil ministr financí Miroslav Kalousek. Zároveň však přiznal, že švarcsystém, a s ním spojené výpadky ve výběru sociálního a zdravotního pojištění, nepředstavují hlavní příčinu nižšího výběru daní v poslední době.

Švarc se stal pojmem

Takzvaný švarcsystém získal své jméno po podnikateli Miroslavu Švarcovi, který ho jako první začal využívat počátkem devadesátých let minulého století. Popularita výkonu práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah spočívá v tom, že vede k úsporám nejen na daních, ale zejména na odvodech ze zdravotního a sociálního pojištění.

S ohledem na obrovskou politickou objednávku, především ze strany ministerstva práce a sociálních věcí, lze očekávat zvýšený počet kontrol od oblastních inspektorátů práce.Jaroslav Škubal, advokát PRK Partners

Jednotlivé vlády bez ohledu na své politické zabarvení se snažily se švarcsystémem od jeho vzniku s různou intenzitou bojovat, dlužno dodat, že bez výraznějších úspěchů. Intenzita tohoto boje je vždy přímo úměrná děravosti státní kasy, takže zde máme i příčinu zvýšené aktivity současné vlády. Ta navíc získala ve svém tažení proti švarcsystému spojence nejen v odborech, ale i v některých zaměstnavatelských svazech.

„Trh práce tento systém dlouhodobě deformuje. Jsme rádi, že na to přišli i zaměstnavatelé,“ uvedl Jaroslav Zavadil, šéf největší odborové organizace v zemi. Co se tedy od Nového roku mění?

Kontroly inspektorátu práce

„S ohledem na obrovskou politickou objednávku, především ze strany ministerstva práce a sociálních věcí, lze očekávat zvýšený počet kontrol od oblastních inspektorátů práce, na něž přešly z úřadů práce od nového roku prakticky veškeré správní postihy. Úřady práce by nově měly být spíše partnerem než kontrolorem zaměstnavatelů,“ říká Jaroslav Škubal z advokátní kanceláře PRK Partners.

Vedle inspektorátů se kontrol nepochybně zúčastní i Česká správa sociálního zabezpečení, která může při zjištění švarcsystému požadovat doplacení odvodů na sociální pojištění. Otázkou je, jak budou z tohoto hlediska postupovat jednotlivé zdravotní pojišťovny, které si dosud uchovávaly určitou autonomii.

„Zároveň lze očekávat, že i finanční úřady budou pokračovat v dosavadních kontrolách, a možná i ve zvýšené míře než tomu bylo do konce minulého roku, kdy byly v boji se švarcsystémem relativně osamocené,“ doplňuje Škubal.

Přesná hranice neexistuje

Boj to bude bezesporu složitý, protože přesná hranice mezi oběma systémy neexistuje. Ostatně Petr Nečas ještě jako ministr práce a sociálních věcí označil v únoru 2009 v rozhovoru pro Hospodářské noviny představu, že je možné proti švarcsystému bojovat, za iluzorní a dokonce zvažoval jeho legalizaci. Pravda, to ještě nebyl pod tlakem svého současného ministra financí Kalouska, který chce živnostníkům zatrhnout nejen švarcsystém, ale i výdajové paušály.

Zákoník práce definuje závislou práci jako práci, „která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.“

„Pokud živnostník pracuje 8 hodin denně, v prostorách společnosti, na jejím vybavení a je i začleněn do organizační struktury dané společnosti, bude se s velkou pravděpodobností jednat o zakázaný švarcsystém,“ zdůrazňuje Jaroslav Škubal.

Švarcsystém versus outsourcing

Složitější to však bude u živnostníka, řekněme poradce nebo advokáta, který poskytuje dané firmě sofistikované duševní činnosti, ale není začleněn do její organizační struktury, nemá pevnou pracovní dobu, používá vlastní technické vybavení a navíc pracuje pro více subjektů.

„Existence více odběratelů služeb většinou zcela vylučuje, aby se jednalo o švarcsystém, přestože v rámci jednotlivých zakázek může být živnostník například ve velmi podřízeném postavení nebo může své služby poskytovat v prostorách a na vybavení společnosti. Jako příklad lze uvést činnost mzdové účetní. V jejím případě je i logické, že pracuje na počítači určité společnosti, protože se tím eliminuje možnost úniku údajů zaměstnanců,“ vysvětluje Škubal.

Ostatně i hospodářská komora varovala ústy svého mluvčího před zaměňováním švarcsystému za některé volnější smluvní vztahy, jako je například outsourcing, kdy si firma na určité činnosti, jež sice nejsou hlavní náplní její práce, ale ke svému fungování je potřebuje, najímá jiného podnikatele, který se na tyto činnosti specializuje.

Tvrdost zákona je jeho slabinou

V praxi se tak mohou vyskytnout desítky možných variant, kdy určit, zda jde o švarcsystém či nikoli, bude velmi složité a kontrolní orgány si budou muset lámat hlavu, jak řádně odůvodnit rozhodnutí o uložení pokuty. Navíc lze podle Škubala očekávat, že s ohledem na vysoké pokuty bude ze strany potrestaných následovat odvolání, které skončí až u Nejvyššího správního soudu ČR.

Zásadní problém spočívá v tom, že zákon nově stanoví minimální výši pokuty pro společnost 250 000 Kč, u živnostníka minimální výše pokuty stanovena není. Jinými slovy, takovou pokutu je nutné uložit i v případě, že by bylo společnosti prokázáno jen mírné porušení zákona.

„Je otázkou, zda nakonec takto vysoké pokuty nebudou spíše kontraproduktivní, a to právě s ohledem na očekávané soudní tahanice, kterými se společnosti budou pokutám bránit. Tím spíše, že sankce za švarcsystém se mohou potenciálně stát zneužitelným nástrojem konkurenčních bojů,“ uzavírá Jaroslav Škubal z advokátní kanceláře PRK Partners.