Článek
"Víc než 20.000 seniorů v univerzitách třetího věku - to je zdánlivě dost. Ale poživatelů důchodů je 2,4 milionu, takže to není ani jedno procento z nich," uvedl Vavřín.
Univerzity třetího věku zaregistrovaly v minulém akademickém roce celkem 33.712 studujících. Ve skutečnosti je ale počet studentů a studentek nižší, protože někteří z registrovaných navštěvovali i dva a více oborů.
„Do lavic tak pravidelně docházelo právě kolem 20.000 až 22.000 seniorů a seniorek,“ upřesnil Vavřín.
Rozšířit vzdělávání i na venkov
Podle něj je nutné rozšířit vzdělávání pro starší lidi z velkých měst i na venkov. Některé univerzity mají detašovaná pracoviště v regionech, takže by tam mohly fungovat i univerzity třetího věku.
Politici by si měli uvědomit skutečnost, že senioři, kteří sedí v lavicích, jsou pro stát levnější než senioři, kteří sedí u doktora.
Další možností je také e-learning neboli elektronické vzdělávání, které už se začalo na univerzitách třetího věku využívat. Představitelé asociace by byli rádi, kdyby jejich seniorské studium přispělo i k návratu seniorů do práce, a to třeba na částečný úvazek.
"V malých městech bývají sezonní výstavy. Plat je tu nízký, je ale potřeba vyškoleného člověka, který eviduje návštěvníky do počítače. Toto jsou ideální místa. Funguje to tak v celém světě," řekl Vavřín.
Je levnější sedět v lavicích než u doktora
Takzvaný třetí věk představuje dobu od odchodu do penze po čas, kdy člověk začne být závislý na pomoci. Nyní toto období trvá kolem čtvrt století. Obohatit ho mohou podle Martina Šolce z asociace třeba právě univerzity třetího věku.
"Politici by si měli uvědomit skutečnost, že senioři, kteří sedí v lavicích, jsou pro stát levnější než senioři, kteří sedí u doktora," podotkl Šolc.
Investice do seniorů se vyplatí
Podle odborníků se investice do vzdělávání starších lidí vyplatí. Studium je udržuje déle v kondici a podporuje jejich aktivitu. Navíc díky němu drží krok s dobou a snadněji zvládnou moderní techniku. Aktivně pak pracují třeba s internetem, internetovým bankovnictvím, mobilními telefony či digitálními fotoaparáty a kamerami.
První univerzita třetího věku vznikla ve Francii v roce 1973. V roce 1981 už toto vzdělávání seniorům nabízelo v několika státech 170 institucí.
V Česku první univerzity třetího věku začaly fungovat v akademickém roce 1986/1987, a to na univerzitě v Olomouci a na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Nyní jsou jich čtyři desítky na 20 veřejných univerzitách a fakultách.