Z hlediska pracovního uplatnění motivovala tři čtvrtiny respondentů příležitost získat vyšší plat; více než polovina dotázaných (58 procent) začala studovat proto, aby si udržela práci.

Bojí se o práci

„Strach ze ztráty zaměstnání byl důvodem pro dálkové studium častěji u respondentů, kteří studují učební obory, hlavně technického zaměření, v kontrastu se žáky čtyřletých maturitních oborů, zejména těch ekonomických,“ uvádí spoluautorka analýzy Pavla Skácelová.

Nejmenší podíl (13 procent) dálkových studentů se vrátil do vzdělávacího systému s cílem začít podnikat a získat živnostenský list.

Získat doklad o vzdělání

Přestože respondenti uváděli, že je k rozhodnutí dálkově studovat přivedla touha zvýšit si kvalifikaci, 71 procent z nich označilo jako hlavní cíl získání certifikátu.

„Výsledky šetření ukazují, že lidé vstupují zpět do formálního vzdělávání na středních školách mnohem častěji z důvodu získání pro ně potřebného dokladu, než kvůli získání odborné kvalifikace,“ potvrzuje Jiří Vojtěch z NÚV.

Získání výučního listu nebo maturitního vysvědčení je cílem především pro žáky dálkového studia, kteří zatím dosáhli jen základního vzdělání, a zároveň pro žáky mladších věkových skupin.

„Žáci ve věku do 29 let odpověděli ve více než 80 procentech případů, že jejich hlavním cílem je získat maturitu či výuční list. Ve věkové skupině 30 až 39 let tuto variantu označilo už jen 68 procent respondentů a ve věku nad 40 let pak 62 procent,“ říká Pavla Skácelová.

Málo času na studium

Návrat ke studiu v dospělém věku nebývá jednoduchý, neboť je nutné sladit studijní povinnosti s pracovním a rodinným životem.

„Největší překážku v dálkovém vzdělávání představuje pro všechny respondenty jednoznačně málo času, popřípadě i nedostatečná příprava na studium. Více než čtvrtina respondentů se také potýká s finančními problémy v průběhu studia,“ uzavírá Jiří Vojtěch.