Článek
Třiatřicetiletý Ludvík Marek svou první práci dostal teprve před rokem. Po těžké autonehodě, kterou utrpěl v době, kdy studoval střední průmyslovou školu, zaměstnání hledal marně.
„Mohu být rád, že jsem to vůbec přežil. Kromě mnohačetných zlomenin a vnitřních poranění jsem utrpěl i krvácení do mozku. Od té doby si nejsem schopen nic zapamatovat. Mám nefunkční krátkodobou paměť. A tak jsem pro normální zaměstnání vyřazen,“ vysvětluje Marek.
Hlavní je pomoc postiženým
Pro svůj handicap je už třináct let v invalidním důchodu. Pomocnou ruku mu podali až pracovníci Sociálně ekonomického podniku v Brně. Ten se zaměřuje na podporu dlouhodobě nezaměstnaných, kteří si ať už kvůli zdravotnímu nebo sociálnímu handicapu, těžko hledají místo na trhu práce.
„Pro sociální ekonomiku je hlavním cílem pomoci lidem. Až vedlejším je samotný zisk. Spolupracujeme s úřady práce a v době krize se snažíme dát naději lidem, kteří by se jinde neuchytili, přibližuje poslání podniku jeho ředitel Václav Peiger. Podnik, který se zaměřuje na sběr a recyklaci odpadu, v Brně funguje prvním rokem.
Pracovní den Ludvíka Marka začíná v osm hodin ráno. Spolu se svými kolegy nasedne do služebního vozu a objíždí jednotlivá místa pro sběr odpadu.
Specializují se na papír. Zvoní u domovních dveří, odkud pak v krabicích vynáší vytříděný odpad, který sváží do sběrny. „Ta práce mě baví. Nejen díky tomu, že si konečně mohu odnést nějakou výplatu, ale jsem tu mezi kamarády, se kterými si rozumím, říká Marek.
Jeden nezaměstnaný přijde stát na 110 000,- Kč
Kromě samotné práce ale lidem v bezvýchodné situaci nabízí podnik i sociální poradenství. „Stejně jako Marek se na nás může obrátit kdokoliv. Peníze vyplácíme na ruku. Nejčastějšími klienty jsou u nás zdravotně postižení a mladí lidé z dětských a azylových domovů. Pomáháme jim sehnat ubytování nebo vyřešit problémy, se kterými bojují,“ říká Peiger.
Podle studie pražské vysoké školy Unicorn College stojí ročně jeden nezaměstnaný český stát na 110 tisíc korun. Ze studie také vyplývá, že pokud by stát pro dlouhodobě nezaměstnané vytvořil nová místa, vše by vyšlo levněji.
V době krize tedy sociální podnikání může představovat cestu, jak ušetřit a dlouhodobě nezaměstnaným poskytnout další šanci. Odborníci na sociální ekonomiku upozorňují, že podobné podniky potřebují získat především větší podporu ze strany státu.
Podpora státu je zatím vlažná
„U nás je sociální podnikání stále ještě v plenkách. I když se o něm také stále více mluví, podpora státu je zatím vlažná. Přitom se jedná se o celosvětový trend, který pořád sílí. Řada zemí na západ od nás sociální ekonomiku výrazně podporuje. Jako příklad lze uvést Velkou Británii, Belgii nebo Rakousko. Sociální podnikání získává také stále větší podporu na půdě Evropského parlamentu a Evropské komise,“ tvrdí expertka na sociální ekonomiku Petra Francová.
Pracovníci brněnského sociálního podniku doufají, že o jejich aktivity bude ze strany českých úřadů větší zájem. Přestože totiž podnik zaměstnává handicapované a poskytuje jim bezplatné poradenství, tak za své služby nedostává od státu na provoz ani korunu. Pokud se tedy nic nezmění, hrozí, že lidé jako je Ludvík Marek, budou stát znovu ve frontách na úřadech práce.