Zveřejněné průzkumy uvádějí, že 75–90 % všech návštěv u praktického lékaře má příčinu v symptomech, které jsou v té či oné míře vyvolány stresem.

Podle statistik bere každý týden 115 miliónů lidí na světě nějaký lék na zmírnění potíží vyvolaných stresem. Nezáleží na tom, zda jste viceprezidentem velké firmy, sekretářkou, účetním, nebo generálním ředitelem firmy. Stres si nevybírá a nikdo se před ním nemůže cítit bezpečný.

Oficiální definice stresu zní, že jde o stav, který je reakcí na skutečné nebo očekávané problémy v životě.

Mnoho lidí si stěžuje, že mají příliš stresující zaměstnání. Lékaři se shodují v tom, že stres, není-li léčen, může vést k řadě zdravotních problémů k vysokým krevnímu tlaku, poruchám spánku, bolestem páteře, k poruchám oběhového systému, srdečním chorobám, k infarktu myokardu i k náhlým mozkovým příhodám.

Výzkum potvrdil názor odborníků

Již někdy koncem osmdesátých let provedli Finové výzkum více než šesti tisíc britských státních úředníků, aby zjistili, jak vnímají své nadřízené z hlediska spravedlnosti.

Spravedlnost byla definována jako schopnost šéfů vzít v úvahu názor podřízených, jednat s nimi poctivě a zahrnout je do procesu rozhodování. Zaměstnanci, kterým se dostalo štěstí takovéhoto zacházení, měli o 30 % menší pravděpodobnost vzniku koronární srdeční choroby než ti, kdo trvale zažívali v práci nespravedlnost. Výsledky výzkumu tak potvrdily názor odborníků.

„Pocit, že vám nikdo nenaslouchá, patří k nejvíce stresujícím aspektům mezilidských pracovních vztahů. Jestliže jste vyjádřili názor, který nikdo nevzal v úvahu, nebo si nadřízený ani neudělal čas, aby vás vyslechl, dostaví se pocit bezmocnosti,“ říká Carol Kauffmannová, docentka psychologie na psychiatrickém oddělení Harvard Medical School.

Obdobný názor vyjadřuje i profesor psychiatrie z Pittsburgh Medical Center, Bruce Rabin: „Pracoviště musí být smysluplné. Máte-li pocit, že vás nerespektují, že váš názor nemá cenu, zvyšuje se vám riziko srdečních chorob.“

Stres vytvářejí i kolegové

Dalším faktorem ovlivňujícím úroveň stresu na pracovišti jsou spolupracovníci. Někteří lidé jsou náchylnější ke stresovým reakcím, mají predispozici vyšší úzkosti nebo nejistoty.

Podle názoru odborníka na stresový management Lena Tuzmana to platí zejména pro „katastrofické“ jednice, kteří mají sklon přehánět a snadno vyhrotí situaci do stadia, kdy opravdu začne hrozit kalamita.

Proč stres vyvolává choroby

Jaké nebezpečí tedy představuje pracovní stres pro zdraví zaměstnanců? Před časem zdravotnická firma Stay Well z Minesoty sestavila na základě průzkumu šestačtyřiceti tisíc zaměstnanců soukromých i veřejných firem žebříček jedenácti nejrizikovějších zdravotních faktorů – mezi nimi alkoholu, kouření, nadváhy, zvýšeného cholesterolu a krevního tlaku. Na prvním místě skončil jako nejrizikovější a z hlediska nákladů nejdražší – stres.

„Když náš mozek zaznamená příznaky stresu, dostaví se reakce v podobě zvýšené koncentrace stresových hormonů cortisolu a norepinephrinu v krvi,“ říká profesor Rabin. Dál záleží na dispozici jednotlivce. Někdo reaguje panikou, jiný pouhým bolením hlavy.

Přes rozdíly v individuálních reakcích však rostoucí důkazy nenechávají pochybnosti o tom, že stres může způsobit velice specifické nepříznivé zdravotní důsledky. Například ztěžuje kontrolu cukrovky, protože zvyšuje úroveň glukózy v krvi. To souvisí s reakcí „bojuj, nebo uteč“, která podněcuje organismus ke zvýšení hladiny cukru v krvi, aby mělo tělo dostatek energie pro očekávaný boj.

Stres může také zvyšovat hladinu cholesterolu, a to jak bezprostředně, tak i dlouhodobě. Britští výzkumníci při hodnocení stresových reakcí u sto devětadevadesáti zdravých mužů a žen zjistili, že účastníci výzkumu, kteří reagovali na emocionální situace silněji, vykázali okamžitý výrazný růst hladiny cholesterolu. O tři roky později titíž účastníci, kteří původně reagovali na stresové situace dramatičtěji, měli výrazně vyšší hladinu cholesterolu než ostatní účastníci průzkumu.

Jak předcházet stresovým situacím

Máte-li pocit, že vás šéf nebo kolega neposlouchá, ověřte si to. Řekněte mu: „Mám pocit, že jsi mě nepochopil.“ Možná opravdu momentálně myslel na něco jiného, tak mu svůj názor zopakujte.

A pokud si myslíte, že vám šéf nakládá na bedra příliš mnoho úkolů, klidně, ale rozhodně mu vysvětlete, co všechno děláte a že už toho víc nestihnete. Nebojte se využít situaci k žádosti o podporu, ať už z hlediska zdrojů, nebo času potřebného pro splnění úkolu.

Pokud se vaše vztahy vyhrotily do té míry, že chcete situaci řešit odchodem, zkuste znovu vyhodnotit celou záležitost s odstupem, případně ji prodiskutujte s lidmi, kterým důvěřujete. Nic není tak hrozné, jak se to jeví. Nemůžete mávnutím ruky odehnat lidi, s nimiž je spolupráce těžká a složitá, ale můžete najít způsob, jak žít vedle sebe.