Z celkového počtu 51 678 registrovaných pracovních úrazů jich 121 skončilo smrtí. To je o 16 úmrtí více než v roce předcházejícím. Ani statistiky pro letošní rok nejsou o moc optimističtější. Jen v prvním pololetí roku 2011 evidoval Státní úřad inspekce práce již 22 884 pracovních úrazů.

V 59 případech lidé zemřeli, v 762 případech bylo zranění závažné a vyžadovalo hospitalizaci. Jednou z příčin neutěšeného stavu je i nedostatečné používání kvalitních osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP).

Nejvíce úrazů je způsobeno pádem

Nejčastější příčinou pracovních úrazů s neschopností delší než 3 dny byly v roce 2010 pády osob (35,2 %).

Druhé místo (33,9 %) obsadila kategorie úrazů způsobených pádem předmětů a poranění ostrými hranami. Třetím nejčastějším důvodem pracovních úrazů (8,7 %) pak byla chybná manipulace s nářadím nebo s ručně ovládanými přístroji.

Nejhůře jsou na tom zaměstnanci ve stavebnictví, které patří již řadu let mezi nejrizikovější pracoviště, a ani letošní rok není výjimkou. Hlavní příčinou zde bývá nedodržení bezpečnostních požadavků při práci ve výškách a při manipulaci s těžkými předměty, což se jasně odráží i v nejčastějších příčinách úrazů.

Nevhodné prostředky zaměstnance nechrání

„Bohužel se rovněž stává, že zaměstnavatel sice vybaví zaměstnance osobními ochrannými pracovními prostředky, ty však nesplňují technické požadavky pro danou kategorii práce. Příkladem může být situace, kdy je pro ochranu dýchacích cest při nakládání s chemickými látkami použit filtr k zachytávání prachových částic, který ale neposkytuje ochranu před chemickými výpary,“ říká Petr Janoszek ze společnosti 3M, která je jedním z největších výrobců ochranných pracovních prostředků.

Malé firmy prostředky neposkytují

Nepoužívání ochranných prostředků při práci je podle Janoszka důsledkem několika faktorů. Na vině jsou ve velké míře samotní zaměstnavatelé. V roce 2010 zjistili inspektoři 251 případů, kdy firmy vůbec neposkytovaly zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Bezpečnost práce porušují tímto způsobem nejvíce malé a střední firmy, které musely za nedodržení předpisů zaplatit pokuty v celkové výši 2 584 000 korun.

Druhou kategorii tvoří zaměstnavatelé s formálním přístupem. Ti sice osobní ochranné pracovní pomůcky poskytují, ale jejich používání nekontrolují a nevyhodnocují ani jejich funkční stav. Neadekvátností a špatným stavem OOPP trpí zejména pracovníci v oblasti manipulace s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky.

„Zásadní problém leží také v oblasti interních strategií malých a středních firem. Podle výzkumu Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) až 71 % z nich zcela postrádá jakýkoliv systém řízení bezpečnosti práce, což Českou republiku řadí na jedno z posledních míst v EU,“ doplňuje problematiku Janoszek.

Nízká osvěta  zaměstnanců

Svou vinu ale nesou i samotní zaměstnanci, kteří důležitost používání ochranných bezpečnostních pomůcek podceňují.

Podle výzkumu EU-OSHA označilo bezpečnostní a zdravotní podmínky na pracovišti za důležitý aspekt při hledání práce jen 28 % Čechů, což je o 8 % méně, než je evropský průměr. Nejuvědomělejší je v tomto směru Švédsko, kde ochranné prostředky považuje za důležité 53 % zaměstnanců, následované Maltou (52 %) a Itálií (50 %).

Češi mají rovněž problém s komfortností ochranných pomůcek. V průzkumu realizovaném společností 3M mezi českými zaměstnanci označilo nepohodlí za hlavní překážku používání ochranných pomůcek 74 % dotázaných.

„Když svítí slunce, z brýlí bolí oči. V montérkách je zase v létě vedro, v zimě zima,“ uvedl v dotazníku jeden z respondentů. Druhým hlavním důvodem byly pochybnosti nad faktickou užitečností ochranných prostředků při práci.

Důležitá je kvalita i příjemné použití

Kvalitě a funkci ochranných prostředků by proto zaměstnavatelé měli při výběru přikládat větší důležitost. Právě nevzhlednost a nevkusnost mnohých ochranných prostředků má na svědomí to, že je zaměstnanci používat nechtějí.

„Důležitým aspektem pro finální funkčnost a pohodlí je rovněž správná vzájemná kompatibilita použitých ochranných pracovních prostředků; příkladem je použití ochranných brýlí a filtrační polomasky tak, aby plnily správně svou funkci (brýle se nemlží, respirátor dobře padne a netlačí u kořene nosu),“ zdůrazňuje Petr Janoszek.