Článek
Přestože se ekonomika začíná pomalu vzpamatovávat z hospodářské krize, její dopady jsou v hodnotách míry nezaměstnanosti a počtu volných pracovních míst stále patrné.
Projevují se například v omezeném vstřebávání vlny čerstvých absolventů škol trhem práce, což vede k tomu, že počty absolventů škol marně hledajících pracovní uplatnění byly i v letošním roce oproti předkrizovým létům vysoké.
K 30. dubnu 2011 bylo evidováno 13 360 nezaměstnaných čerstvých absolventů středoškolského studia a 438 absolventů vyšších odborných škol (VOŠ). Z porovnání dubnových hodnot za poslední čtyři roky je patrné, že po odeznění nejhorších krizových let se postavení čerstvých absolventů na trhu práce celkově zlepšuje. Příznivý vývoj se projevuje zejména u absolventů s výučním listem, naproti tomu mírně se zhoršila situace absolventů maturitních oborů.
Nejnižší nezaměstnanost má strojírenství
Výrazně nízká je míra nezaměstnanosti ve strojírenských oborech, kde jsou připravováni vysoce kvalifikovaní dělníci a ve skupině speciálních a interdisciplinárních technických oborů (autotronik). V těchto skupinách je rovněž největší pokles míry nezaměstnanosti proti loňskému roku.
U všech skupin oborů obecně platí, že absolventi s vyšší úrovní vzdělání vykazují nižší míru nezaměstnanosti. Vztahuje se to i na většinu skupin oborů vzdělání s vyšším počtem absolventů - výjimku z tohoto zlatého pravidla tvoří pouze některé skupiny oborů v odvětví služeb.
Krize omezila zájem zaměstnavatelů
Hospodářská krize a následná recese vážně omezila zájem zaměstnavatelů o absolventy škol, zejména o vyučené, který byl v době vrcholící prosperity přímo enormní. Absolventi škol zřejmě doplácejí na nárůst nezaměstnanosti nejvíce, protože pro zaměstnavatele je vždy jednodušší nepřijmout zájemce o zaměstnání, než propouštět zaměstnance. Dalším doprovodným jevem krize je výrazný pokles nabídky volných míst, který šance absolventů na získání pracovního uplatnění ještě více snižuje.
Současná situace postupného oživování se projevuje zejména v průmyslové výrobě, což se odráží i v poklesu míry nezaměstnanosti i jejích nízkých hodnotách ve strojírenských a elektrotechnických oborech. Ukazuje se zájem firem o strojaře a elektrotechniky - nejnižší míry nezaměstnanosti jsou zejména u vyučených, ale i u maturantů, ať už z oborů s odborným výcvikem, či z klasických maturitních oborů.
Jiná situace je u vyučených ve stavebních oborech, kde se teprve nyní s určitým zpožděním výrazně projevuje propad stavební výroby.