Přestože se pracovní morálka zaměstnanců pod vlivem tvrdších podmínek na trhu práce změnila v posledních dvou letech k lepšímu, stále ještě vykazuje rezervy. Je to patrné ze snímku pracovního dne, který zpracovala technologická společnost TruconneXion. Ze sledování využití počítačů u dvou set českých firem v průběhu denní pracovní doby vyplynulo, že nejnáchylnější ke zneužívání počítačů jsou zaměstnanci po návratu z oběda mezi 13. a 14. hodinou.

Surfování jako relaxace

Křivka využití informačních technologií se po polední pauze sice znovu ztrojnásobí, ovšem počítače nejsou využívány pro práci.

„Mezi 13.00 a 14.00 evidujeme markantní nárůst využívání internetu k mimopracovním účelům. Z hlediska snímku pracovního času typického zaměstnance v soukromém sektoru jde jednoznačně o špičku a jediný časový úsek, kdy pracovník na počítači tráví aktivně více času zábavou než prací,“ komentuje získaná data Robert Kleiner, ředitel pro strategický rozvoj společnosti TruconneXion.

Psycholog Michal Walter z předsednictva České asociace psychologů práce a organizace (ČAPPO), který se specializuje na problematiku pracovního prostředí, potvrzuje, že v době po obědě dokáže jen málokdo podávat stoprocentní výkony, proto je tento čas tradičně považován za nejméně produktivní a je spojován s vyřizováním osobních záležitostí typu soukromé pošty.

Dopoledne je pracovně efektivnější

Ani v dalším měřeném úseku, mezi 14. a 15. hodinou, však zábava na internetu významně neklesá. On-line nákupy, návštěvami facebooku a vyřizováním soukromé pošty Češi stráví v průměru až 10 minut z tohoto hodinového rozmezí.

„Je jisté, že odpoledne pracujeme významně méně než dopoledne. V době od 7 do 12 hodin totiž stihneme na počítači udělat 63 % své denní pracovní agendy, tedy bezmála její dvě třetiny,“ vysvětluje výsledky průzkumu Robert Kleiner.

Pochopení pro „siestu“ po obědě projevil Jiří Halbrštát z personální agentury Manpower, podle něhož některé osvícené firmy již zakomponovaly potřebu relaxace zaměstnanců do své filozofie.

„Zaměstnanci jsou jen lidé a odpočinek potřebují. V praxi se ukazuje, že když zaměstnavatel do určité míry odpočinek toleruje, výkonnost jeho zaměstnanců se zvýší, a je jedno, zda svůj volný čas tráví na internetu, nebo diskusí s kolegy,“ říká Jiří Halbrštát.

Psycholog Michal Walter s jeho názorem souhlasí: „Ať se to někomu líbí, nebo ne, lidé potřebují během pracovní doby také odpočívat. Tento odpočinek jim umožňuje obnovit psychické síly a podávat kvalitní výkony,“ připomíná Walter.

Důvěřují, ale prověřují

Mnohé firmy však odmítají projevit pochopení pro libůstky zaměstnanců a zavádějí tvrdý monitoring využívání počítačů. Z analýzy společnosti TruconneXion vyplývá, že pokud jsou zaměstnanci monitorování jednorázově, klesne zneužívání pracovního času o 10 %.

„Když však zaměstnavatel provádí pravidelný měsíční audit jejich výkonnosti na PC ve firmě, kde jsou zaměstnanci o monitoringu informováni, efekt je mnohem větší a křivka zneužívání jde dolů o 28 %,“ dodává Kleiner.

Vedle utužování kázně se ve firmách podle Jiřího Halbrštáta ovšem také prosazuje trend zaměření se na odevzdaný výkon, a ne na „odsezení si“ hodin a předstírání aktivit.

„Definice pracovní doby se pomalu, ale jistě posouvá z času na výkon. Vliv na to mají i různé alternativní formy zaměstnání, jako je například práce z domova. Významnou kvalitou vedoucího týmu či firmy je umět rozeznat hranici, kolik důvěry a volnosti svým zaměstnancům dát, aby podávali co nejlepší výkony, a zároveň aby se pracovní morálka nerozvolnila,“ zdůrazňuje Jiří Halbrštát.