Závěrečné zkoušky učňů proběhnou letos nově

Jednotné závěrečné zkoušky se v učebních oborech zavádějí postupně a školy je přijímají dobrovolně. Jednotná zadání totiž zaručují, že zkouška bude obsahovat všechna témata, která jsou nezbytná z hlediska současné praxe v daném oboru.

„Když jsou žáci zkoušeni podle jednotného zadání, na němž spolupracují i zaměstnavatelé, budou mít k výučnímu listu také větší důvěru a budou vědět, že absolvent skutečně ovládá svůj obor,“ říká Dana Kočková z Národního ústavu odborného vzdělávání, který má reformu závěrečných zkoušek na starost.

V minulých letech vzrůstal počet škol, které začaly při svých závěrečných zkouškách využívat jednotná zadání pro tříleté učební obory (kategorie H). V tomto školním roce jsou jich už tři čtvrtiny.

Novinkou je letos to, že byla vytvořena jednotná zadání i pro obory, ve kterých se připravují žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (kategorie E). Závěrečnou zkoušku podle jednotného zadání skládá letos 68 % žáků v oborech vzdělání kategorie H a 24 % žáků v oborech kategorie E.

Za současné situace, kdy je využití jednotného zadání dobrovolné, k němu přistoupilo vedení školy až tehdy, když bylo přesvědčeno, že je pro školu a její žáky opravdu přínosem.

„Hodně nás proto těší, že se k nové závěrečné zkoušce přidává tolik škol, ačkoli je k tomu nikdo nenutí. Školy zřejmě oceňují zpětnou vazbu, kterou díky použití jednotného zadání získávají,“ říká Dana Kočková.

Jednotné zadání zároveň podává škole důležitou informaci o tom, jaké jsou výstupní požadavky na žáka daného oboru a do jaké míry škola splňuje nároky, které jsou odborníky v oboru považovány za standardní.

Pedagogové rovněž podle Kočkové oceňují, že jim jednotná zadání usnadňují přípravu závěrečných zkoušek a přitom pomáhají zajistit jejich kvalitu. „Důležité je i to, že na žáky téhož oboru jsou u závěrečných zkoušek na různých školách kladeny stejné nároky a závěrečná zkouška pak má v praxi vyšší kredit,“ dodává Dana Kočková.